Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Pneumatikárna, kterou Zeman sliboval na Ostravsku, by nakonec mohla stát v Olomouckém kraji. Najít místo je problém

Pneumatikárna, kterou Zeman sliboval na Ostravsku, by nakonec mohla stát v Olomouckém kraji. Najít místo je problém

Pokud by čínský výrobce pneumatik, který má podle prezidenta Miloše Zemana zájem investovat v Moravskoslezském kraji, nenašel v regionu vhodnou lokalitu, není vyloučeno, že se investice přemístí do sousedního Olomouckého kraje. Zeman to řekl na závěr své třídenní návštěvy v Moravskoslezském kraji.

V úterý prezident uvedl, že má o investici v kraji zájem čínský výrobce pneumatik, který by tam mohl vytvořit 1500 pracovních míst, možná až 2000. Pneumatikárna by měla být zhruba o stejné velikosti jako je firma Nexen, která bude investovat v žatecké průmyslové zóně Triangl.

Prezident uvedl, že před pěti lety měl dvě pracovní večeře se zástupci firmy Nexen, která se nakonec rozhodla pro Ústecký kraj. „Právě proto, že tady nenašla vhodné uplatnění. Já bych si samozřejmě nepřál, aby se to opakovalo,“ řekl Zeman.

Dodal, že pokud by se v kraji opět nenašla vhodná zóna, tak se zřejmě pneumatikárna odsune do Olomouckého kraje. „Ale o tom bych nechtěl spekulovat, protože, jak už pan hejtman (Ivo Vondrák, ANO) řekl, jednání probíhají,“ dodal prezident.

Jméno investora neuvedl, o prostory v České republice se ale zajímala společnost Linglong Tire. Podle dřívějších informací by se její investice pohybovala v řádu miliard korun. Hejtman už v úterý poukazoval na to, že zatím není jasné, kam v kraji by výrobce pneumatik svou továrnu umístil. Průmyslová zóna Nad Barborou v Karviné zatím není připravena a ani nevyhovuje požadavkům a v průmyslové zóně poblíž mezinárodního letiště v Mošnově na Novojičínsku by podle něj obdobná investice nebyla ideální.

„Pneumatiky, si myslím, že nepatří na letiště. Myslím si, že určitě ne, protože když vystoupíte z letadla a ty pneumatikárny, ať děláte, co děláte, tak jsou cítit, tak to není úplně ideální lokace,“ řekl už dříve Vondrák. Kraj nyní hledá vhodnou lokalitu, řešením by podle hejtmana mohla být rekultivovaná plocha, kterou během středečního jednání s podnikateli nabídl pro tuto investici většinový majitel strojírenských Vítkovic Jan Světlík.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1