Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Počet nespolehlivých plátců DPH vzrostl od loňského roku o desítky procent

Počet nespolehlivých plátců DPH vzrostl od loňského roku o desítky procent
 

Ke konci loňského roku bylo v ČR evidováno 10 613 nespolehlivých plátců daně z přidané hodnoty (DPH). Meziročně se tak jejich počet zvýšil o 3157, tedy o 42 procent. Informovala o tom dnes poradenská společnosti Bisnode.

Za nespolehlivou je považována firma, která nemá v pořádku daňové doklady a úřad jí vyměří daň alespoň 500.000 Kč, a také podnik podezřelý z účasti na podvodu. Za nespolehlivého plátce může být označena i společnost, která je nekontaktní nebo opakovaně neplní lhůty pro povinná podání.

Zároveň podle údajů Bisnode bylo v ČR ke konci loňského roku 1340 nespolehlivých osob. Institut nespolehlivé osoby byl zaveden novelou z července loňského roku s cílem zamezit snaze některých podnikatelů zbavit se označení nespolehlivého plátce DPH. Nespolehlivou osobou se na základě rozhodnutí správce daně může stát fyzická i právnická osoba. Jde buď o subjekty, které nejsou plátci DPH a závažným způsobem poruší povinnosti vztahující se ke správě daně, nebo o subjekty, jež přestaly být plátcem DPH v okamžiku, kdy byly uvedeny v registru nespolehlivých plátců DPH.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

„Nespolehliví plátci DPH v ČR přibývají pomaleji než v roce 2016. Přitom čtvrté čtvrtletí 2017 bylo, z pohledu přírůstku nových subjektů v registru, nejslabší za posledních devět čtvrtletí. To však na druhou stranu vyvažují rychle přibývající tzv. nespolehlivé osoby, tedy subjekty, které poté, co byly označeny za nespolehlivé plátce DPH, přestaly být plátci DPH,“ uvedla analytička Bisnode Petra Štěpánová. Dodala, že situace na Slovensku je opačná. Počet nespolehlivých plátců DPH tam od roku 2015 klesá.

Nejvíc nespolehlivých plátců je mezi společnostmi s ručením omezeným, zhruba 81 procent. Podíl živnostníků činí zhruba 13 procent. Z dlouhodobějších statistik pak podle Štěpánové vyplývá, že podíl společností s ručením omezeným mezi nespolehlivými plátci roste, zatímco podíl živnostníků klesá.

Více než polovinu nespolehlivých plátců DPH loni tvořily firmy s tržbami do deseti milionů korun. Druhou nejpočetnější skupinou jsou s 29 procenty firmy, které tržby neuvádí nebo nevykazují. S 15 procenty následují společnosti s tržbami mezi deseti a 60 miliony korun.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1