Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Politické fiasko přijde Američany draho. Ekonomice kvůli platební neschopnosti utíkají miliardy

Politické fiasko přijde Američany draho. Ekonomice  kvůli platební neschopnosti utíkají miliardy

Spor amerických senátorů, kteří se nedokázali domluvit na prohlasování rozpočtového provizoria, přijde americkou ekonomiku draho. Kvůli nedostatku financí se totiž uzavře část vládních agentur a institucí, na nedobrovolné volno nastoupí statisíce úředníků. A škody, které takový zásah způsobí ekonomice, se budou počítat minimálně na miliardy dolarů. 

Kolik miliard přesně nechají politici vytéct z americké ekonomiky záleží na tom, jak rychle se dohodnou na kompromisu a na zajištění dodatečného financování. Když podobnou situaci řešili v roce 2013, trvalo jim to 16 dní, během kterých země přišla o 20 miliard dolarů, odhaduje ratingová agentura Moody´s. Podle vládních odhadů tato epizoda před pěti lety umazala tři desetiny procentního bodu z kvartálního HDP největší ekonomiky světa.

„Každý týden, kdy vládní instituce nefungují, dochází ke snížení reálného hrubého domácího produktu a k vlivu na finanční trhy,“ komentuje situaci pro server Fortune analytik finanční skupiny Goldman Sachs Alec Phillips. Tento vliv je přibližně 0.2 procentního bodu HDP za týden platební neschopnosti, dodává analytik.

Vše začíná nedobrovolným volnem. V pondělí nejspíše zůstanou doma statisíce úředníků, kteří jsou pro chod státu postradatelní. Jde o průvodce v muzeích, strážce národních parků, vědce v NASA či zaměstnance dalších rezortů. Ti za své neplánované volno nedostanou zaplaceno, čímž se kromě sentimentu na trzích sníží i jejich spotřebitelské výdaje, motor americké ekonomiky.

Právě tito lidé totiž odloží nákupy životu bezpodmínečně nepotřebného zboží či návštěvy restaurací. A zde budou utracené dolary citelně chybět. Před pěti lety bylo takto od práce odstaveno 800 tisíc vládních zaměstnanců, jejichž výdaje se snížily o sedm procent. Další miliardy a stamiliony padly na výdajích turistů a ztracené produktivitě, upozorňuje server Newsweek. Obamova administrativa totiž následně schválila dodatečné vyplacení peněz zaměstnancům, kteří byli odstaveni od práce.

„To, že chybí peníze, je samozřejmě podstatné, ale ještě větším zásahem je dopad na spotřebitelskou důvěru,“ vysvětluje pro server CNN Mark Zandi, hlavní analytik Moody´s.

Důvěře neprospívá ani to, že se demokraté a republikáni vzájemně obviňují z toho, kdo z nich je za současný politický kolaps zodpovědný. Demokraté schválení dočasného rozpočtu podmiňují ochranou přistěhovalců, kteří do země přišli bez dokladů jako děti, což republikáni nechtějí připustit bez souhlasu se zdí na hranicích s Mexikem a dalšími výdaji na bezpečnost.

Nyní se nicméně hovoří o tom, že Senát by mohl finance uvolnit provizorně tak, že schválí rozpočet nikoli do 16. února, ale jen do 8. února. Zda a kdy by se o tomto návrhu mohlo hlasovat, však zatím není jasné.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1