Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Předvolební dárek. Vláda schválila další růst minimální mzdy, tentokrát o 1200 korun

Předvolební dárek. Vláda schválila další růst minimální mzdy, tentokrát o 1200 korun

Vláda dnes schválila nárůst minimální mzdy. Od ledna by se měla zvýšit o 1 200 korun na 12 200 korun. Hned několik resortů bylo proti, ale blížící se volby případný odpor nakonec otupěly. Odbory požadovaly růst dokonce o 1 500 korun a zaměstnavatelé, na něž dopadne nárůst nejvíce, chtěli mzdu vyšší o 800 korun. Minimální mzda rostla naposledy letos od ledna, kdy se zvýšila o 1 100 korun na 11 000 korun.

 

Odbory požadovaly přidání o 1 500 korun, zaměstnavatelé se klonili k částce 800 korun. Hospodářská komora vyzývala vládu, aby pro příští rok už minimální mzdu nezvyšovala. Výhrady měly i některé resorty. Ministerstvo zemědělství navrhovalo zvýšení o 1 000 korun. Za minimální mzdu pracuje asi 132 000 lidí, tedy 3,6 procenta zaměstnanců.

„Vláda schválila již čtvrté zvýšení minimální mzdy. Od 1. ledna 2018 se minimální mzda v ČR navýší o 1 200 korun na celkových 12 200 korun hrubého," uvedl Sobotka. Podle něj se tak nejnižší výdělek od voleb zvedne z tehdejších 8 500 korun celkem o 43,5 procenta. „Pracovat se musí vyplatit," podotkl premiér. Už dřív řekl, že jeho vláda chce na výraznější růst výdělků v zemi tlačit i zvyšováním minimální mzdy.

Nejnižší hodinová mzda se z 66 korun zvýší na 73,20 Kč. Přidání o 1 200 korun příští rok podle propočtů ministerstva práce podnikatele vyjde na 3,1 miliardy navíc a stát na 671 milionů. Na sociálním a zdravotním pojištění by mělo do rozpočtu přitéct o 1,28 miliardy víc.

Minimální mzda rostla naposledy letos od ledna, kdy se zvýšila o 1100 korun na 11.000 korun. Koaliční vláda ČSSD, ANO a lidovců se při svém nástupu zavázala, že minimální mzdu přiblíží ke 40 procentům průměrné mzdy. Podle ministerstva práce růst o 1 200 korun tento záměr zohledňuje a řídí se i růstem ekonomiky. Sobotka uvedl, že by minimální mzda v příštím roce měla dosáhnout 40,5 procenta průměrné mzdy.

Podle zaměstnavatelů se minimální mzda v Česku stala politickým tématem. Její skokové zvyšování odmítají. Žádají jasná pravidla pro růst, aby firmy mohly předem odhadnout náklady a připravit se na ně. Podnikatelé podotýkají, že zvýšení minimální mzdy o 11 procent neodpovídá ani růstu ostatních výdělků v zemi, ani růstu české ekonomiky. Odbory naopak požadovaly výraznější přidání. Argumentují tím, že čistá minimální mzda je pod hranicí příjmové chudoby. Loni nejnižší čistý výdělek činil 8 811 korun a hranice chudoby 10 691 korun.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1