Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Průmysl v lednu výrazně zrychlil. Tržby se zvedly o víc než desetinu

Průmysl v lednu výrazně zrychlil. Tržby se zvedly o víc než desetinu

Průmyslová výroba v lednu zrychlila meziroční růst na 9,6 procenta z prosincových 2,7 procenta. K růstu nejvíce přispěla výroba motorových vozidel a elektřiny. Klesla naopak produkce těžařů. Tržby z průmyslové činnosti v lednu meziročně vzrostly o 12 procent, hodnota nových zakázek byla vyšší o sedm procent. Mírně klesla stavební produkce, zveřejnil dnes Český statistický úřad.

Po očištění od vlivu počtu pracovních dnů vzrostla průmyslová produkce meziročně o 4,3 procenta. Letošní leden měl totiž ve srovnání se stejným měsícem předchozího roku o dva pracovní dny více. Meziměsíčně po vyloučení sezonních vlivů byla průmyslová výroba vyšší o 3,5 procenta.

Výroba aut, která tradičně průmysl táhne, vzrostla meziročně o 18,7 procenta. Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu stouply o 13,8 procenta a produkce kovových konstrukcí a kovodělných výrobků o 8,2 procenta. Klesla naopak produkce v odvětvích těžba a dobývání, a to o 14,9 procenta. Nižší byla meziročně i výroba ostatních dopravních prostředků a také tisk a rozmnožování nahraných nosičů.

Z přímého vývozu průmysl meziročně utržil o 13 procent více. Domácí tržby vzrostly o 10,6 procenta. Nové zakázky ze zahraničí se zvýšily o 6,1 procenta, zatímco nové zakázky v Česku vzrostly o 9,1 procenta.

 

Růst pozemního stavitelství

Stavební produkce v Česku v lednu meziročně klesla o 0,2 procenta, hlavně kvůli propadu inženýrského stavitelství. Pozemní stavitelství naopak rostlo. Stavebnictví tak nenavázalo na celkový prosincový růst o 2,6 procenta. Informoval o tom dnes Český statistický úřad. Reálně, tedy po očištění o vliv počtu pracovních dnů, se stavební produkce v lednu snížila o 3,4 procenta.

Produkce v pozemním stavitelství meziročně vzrostla bez očištění o 5,9 procenta. V inženýrském stavitelství se o 22 procent snížila. Meziměsíčně celková stavební výroba klesla o 2,3 procenta.

 

Stavební úřady vydaly v lednu o 11,9 procenta stavebních povolení více než loni (celkem 5 960). Orientační hodnota těchto povolení také stoupla, a to o 15,5 procenta na 21,8 miliardy korun. Bytů se v lednu začalo stavět 1 971, což bylo o 4,8 procenta více než před rokem. Dokončeno bylo meziročně o 3,8 procenta bytů více, dohromady 2 328.

Spolu s celkovým poklesem stavebnictví se proti loňskému lednu snížil o 2,4 procenta průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebních podnicích s 50 a více pracovníky. Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců těchto podniků ale meziročně vzrostla o 4,8 procenta na 30 551 korun. Průměrná mzda v loňském čtvrtém čtvrtletí v celé ČR byla 29 320 Kč.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1