Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

RegioJet poslal FlixBusu předžalobní výzvu. Mluví o nekalé soutěži a ekonomickém vydírání

RegioJet poslal FlixBusu předžalobní výzvu. Mluví o nekalé soutěži a ekonomickém vydírání

Společnost Radima Jančury RegioJet zaslala předžalobní výzvu firmě FlixBus, která je konkurentem na trhu autobusové dopravy jak v Česku, tak v mezinárodní dopravě. Jančura požaduje, aby dopravce ukončil nekalou soutěž a ekonomické vydírání tím, že podle něj dlouhodobě jezdí za podnákladové ceny. Zároveň se RegioJet obrátil na evropskou komisařku pro soutěž Margrethe Vestagerovou, uvedl v tiskové zprávě mluvčí Aleš Ondrůj.

Jančura na cenovou politiku FlixBusu poukazuje několik měsíců a zaslání předžalobní výzvy avizoval. Opírá ji o expertní analýzu cen a nákladů, kterou si nechal vypracovat. Jančura uvádí, že FlixBus jezdí devět měsíců od vstupu na trh za ceny, které pokrývají pouze 55 procent nákladů. „Jeho cílem je přinutit RegioJet k integraci a k placení provize z jízdenek ve výši 30 procent. Chce ovládnout trh a poškodit podnikání ostatních dopravců na trhu,“ řekl Jančura.

Vestagerovou požádal o prošetření počínání konkurenta v celoevropském měřítku s ohledem na udržení funkčního a zákaznicky prospěšného konkurenčního prostředí. „Z jejich strany opakovaně zaznívá: buď se stanete součástí naší sítě a budete platit provizi z každé prodané jízdenky, nebo vás vytlačíme z trhu. Flixbus nepřišel do Česka konkurovat lepšími službami. Cílem je ovládnout trh a následně zdražit,“ uvedl Jančura. Uvádí také, že konkurent má téměř neomezené zdroje peněz od mezinárodních finančních skupin, které jej vlastní.

FlixBus je nyní dominantním autobusovým dopravcem ve většině zemí Evropy. Dopravci pro něj jezdí na základě smlouvy a platí provizi z jízdného. FlixBus řeší pouze jízdní řády a marketing. Vzhledem k jeho agresivní politice se z RegioJetu stal paradoxně podle Jančury druhý největší nestátní dopravce v Evropské unii. V Německu je s jedinou vnitrostátní linkou z Drážďan do Berlína také druhým největším vnitrostátním dopravcem.

Cenovou válku s konkurencí vedl před deseti lety na lince Praha - Brno i Jančura, když zde začala provozovat autobusy Asiana, dokonce musel zaplatit pokutu. Případy však považuje za odlišné. „Prodávali jsme část jízdenek za stejnou cenu jako Asiana, tehdy za 50 korun, níž jsme nešli. Navíc pouze na spojích, které si konkurovaly. Byla to logická reakce s cílem udržet si zákazníky, nikoli vytlačit nového hráče. Na ostatních spojích jsme jezdili za vyšší cenu a celá linka byla v zisku. To u FlixBusu není,“ řekl Jančura.

FlixBus dnes nabízí jízdenky například na nejvytíženější české lince mezi Prahou a Brnem ve většině případů za méně než 100 korun, obdobně levné jsou i spoje na dalších linkách v ČR. Problémem se na evropské úrovni zabývá také europoslankyně Martina Dlabajová (ANO), která hodlá vyvolat debatu v dopravním výboru Evropského parlamentu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1