Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Schillerová: Dost. Lákat zahraniční kapitál už nepotřebujeme, pobídky je třeba přehodnotit

Schillerová: Dost. Lákat zahraniční kapitál už nepotřebujeme, pobídky je třeba přehodnotit

Lákat zahraniční kapitál do Česka na investiční pobídky je už naprosto zbytečné, míní ministryně financí v demisi Alena Schillerová. Podle ní tyto iniciativy vycházejí státní pokladnu příliš draze a nejsou již dnes zapotřebí. Česká republika by jejich poskytování měla výrazně přehodnotit, míní strážkyně kasy. 

Drahé a neefektivní. To jsou podle správkyně státní kasy v demisi investiční pobídky, které do Česka přitahují cizí firmy. Skrze tyto iniciativy se státy snaží motivovat zahraniční společnosti, aby v zemi investovaly – často výměnou například za daňové prázdniny či jiné úlevy.

„Jenže nás nyní tyto investiční pobídky stojí docela dost peněz – na dani z příjmu nám kvůli nim vypadává asi pět miliard korun ročně,“ tvrdí ministryně financí. „A navíc už tyto pobídky nepotřebujeme, nám aktuálně nechybí zahraniční kapitál, ale pracovní síla,“ dodala Schillerová.

Podle ministryně financí v demisi je na čase nabízení těchto investičních pobídek přehodnotit. „Nejde nám o jejich celkové zrušení, ale chceme je spíše výrazněji zacílit na sektory, na preferované typy podnikání, které ze zaostávají,“ uvedla ministryně během své přednášky k studentům Vysoké školy ekonomické.

V ní se ministryně vyjádřila i k slevě na jízdné pro studenty a seniory, na které se v minulých týdnech dohodla vláda. To zatíží rozpočet asi šesti miliardami korun. „Jako strážce státní kasy jsem tento výdaj rozhodně nevítala, nijak se totiž rozpočtu v budoucnu nevrátí. Beru jej však jako součást určité politiky, ze sociálního hlediska to chápu,“ řekla Schillerová.

Ministryně během diskuse čelila otázkám ohledně údajného populismu současné vlády. Studenti chtěli kromě objasnění zdrojů peněz na zmiňované jízdné vědět, proč raději zmíněných šest miliard nevěnovat na zlepšení samotné výuky, případně proč je třeba vynakládat prostředky na Účtenkovku nebo kolik úředníků muselo být přijato kvůli EET. 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1