Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Sever proti Jihu. Doba levných peněz končí a Evropě hrozí další dluhová krize

Sever proti Jihu. Doba levných peněz končí a Evropě hrozí další dluhová krize

Doba levných peněz je u konce. Své úrokové sazby v posledních měsících zvýšila americká, britská, kanadská i česká národní banka a je jen otázka času, kdy k podobnému kroku přistoupí i centrální banka evropská. To však bude mít za následek zdražení financování už tak obřích veřejných dluhů států na jihu Evropy - Řecka, Itálie či Španělska. Proto s tím, jak se blíží volba guvernéra ECB v příštím roce, začínají mít kdysi čistě ekonomické otázky politickou pachuť a zdůrazňuje se jasné rozdělení Evropy podle preferované měnové politiky na severní a jižní křídlo.

Masivní veřejné dluhy. To je břímě nelichotivě nazvané skupiny zemí jižní Evropy PIGS (Portugalsko, Itálie, Řecko a Španělsko). Právě u těchto středomořských států a jejich vládních dluhů mezi 100 a 200 procenty HDP by zvýšení hlavní úrokové sazby Evropské centrální banky (ECB) znamenalo prodražení obsluhy jejich závazků. A to dost možná nad rámec, který by si tyto státy mohly dovolit. „Rostoucí úrokové sazby by pro ně byly ekonomickou pohromou,“ shrnuje situaci Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities.

Růst úrokových sazeb totiž znamená zdražování peněz. „Náklady na obsluhu jejich státního dluhu ovlivňují výnosy (státních dluhopisů – pozn. redakce), kterých stát dosáhl v mnoha posledních letech,“ doplňuje ekonom Komerční banky Marek Dřímal. „Pokud by nyní došlo k nárůstu výnosů státních dluhopisů například o dva procentní body, Španělsko by nejspíše muselo přijímat nová úsporná opatření, byť nárůst nákladů na obsluhu dluhu by nebyl likvidační,“ dodává ekonom. To vše ale pouze za ideální situace, kdy by nedocházelo k ekonomickému zpomalování.

Jak pravděpodobný nyní růst evropských sazeb je? Ekonomové se shodují v tom, že centrální banka k tomuto kroku letos nejspíše ještě nepřikročí. Předpokládají, že hlavní sazbu banka do jara příštího roku ponechá na 0 procentech. Centrální banka nicméně má více nástrojů, jak utáhnout měnovou politiku, než jen manipulaci s úrokovou sazbou. Třeba kvantitativní uvolňování, což je termín užívaný pro tištění peněz a nákup státních dluhopisů. Jejich měsíční vykupovaný objem však banka v lednu již srazila ze 60 na 30 miliard eur.

„Zemím PIGS však nyní velmi nahrává, že guvernérem Evropské centrální banky je Ital Mario Draghi,“ míní Křeček. „Ten svou uvolněnou měnovou politikou pomáhá profinancovat dluhy Itálie i dalších předlužených zemí. Jenže uvolněná měnová politika přestává vyhovovat severnímu křídlu eurozóny, kde se některé trhy začínají přehřívat. Proto se uvažuje o konci kvantitativního uvolňování peněz a možném přechodu na tvrdší měnový režim,“ doplňuje Křeček. Definitivní konec výkupu dluhopisů lze očekávat už ke konci letošního roku. 

Nyní je výnos státních dluhopisů států zemí PIGS oproti referenčním německým bondům relativně nízký – rozdíl je asi 1,4 procentního bodu. „Lze ale očekávat, že ve chvíli, kdy Evropská centrální banka utne své kvantitativní uvolňování, tak se spread (rozpětí mezi oběma hodnotami - pozn. redakce) opět zvýší,“ varuje exkluzivně pro INFO.CZ Christopher Dembik, vedoucí makroekonomické strategie Saxo Bank.

V kontextu možného zpomalení ekonomik jihu Evropy by šlo jistě o nebezpečný tah. Jenže centrální banka nemůže pumpovat finance do systému do nekonečna. 

Evropa se však rozděluje. Její severní část v čele s Německem chce utaženější a odpovědnější měnovou politiku, naopak jih je spokojenější se současnou situací. Do čistě ekonomických rozhodnutí čím dál jasněji začíná vstupovat politický kalkul. Během příštího týdne by i proto měl být potvrzen viceprezidentem centrální banky Luis de Guindos, španělský ministr ekonomiky a zástupce „jižního“ přístupu. Severní země tak jistě budou chtít „urvat“ křeslo prezidenta banky, až Draghimu skončí jeho mandát v příštím roce. „Právě proto, že křeslo viceprezidenta obsadí jih, tak můžeme očekávat, že prezidentem se stane někdo ze severních zemí, například z Německa,“ predikuje Dembik.

Politické motivy a střety jednotlivých zemí nicméně nemusí být nejpřínosnější pro Evropu jako celek. „Do čistě ekonomického uvažování nad nastavením úrokových sazeb začne čím dál tím víc promlouvat politika. Takový postup ekonomové nevidí rádi, protože politicky nejprůchodnější řešení nemusí nutně být i tím ekonomicky nejoptimálnějším,“ tvrdí ekonom BH Securities Křeček.

Co rozdělení Evropy, konec kvantitativního uvolňování a předpokládané zvyšování úrokových sazeb bude znamenat pro země PIGS a jejich dluhy? Problémy. Plán snižování jejich veřejného dluhu sice existuje, ale je povětšinou úspěšně přehlížen.

„Ten plán předpokládá pokles dluhu k 60 procentům HDP snižováním o 1/20 rozdílu mezi skutečným podílem dluhu a 60 % HDP,“ vysvětluje ekonom Komerční banky Dřímal. To se zatím nedaří a případné zhoršení ekonomických podmínek a utažení evropské měnové politiky by takovému plánu rozhodně neprospěly.

„Největší rizika nese jasně Itálie,“ uzavírá Dembik. „Dluh mají už nyní extrémně vysoký, banky jsou stále oslabené a ekonomika země za poslední roky stagnovala. Přidejte k tomu vyšší úrokové sazby a politická rizika a můžete rovnou odstartovat novou dluhovou krizi.“

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1