Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Škoda Auto prochází transformací, z digitalizace bude brzy plynout až čtvrtina tržeb, říká CDO Wehner

Škoda Auto prochází transformací, z digitalizace bude brzy plynout až čtvrtina tržeb, říká CDO Wehner

Až čtvrtina tržeb společnosti Škoda Auto by měla do roku 2025 plynout z poskytování digitálních služeb, říká v rozhovoru pro INFO.CZ Andre Wehner, ředitel automobilky pro digitalizaci (CDO). Mezi technologiemi, na které se chce mladoboleslavský výrobce především zaměřit, je autonomní řízení a chytré senzory. 

Když si představíte vozy Škoda v roce 2025, v čem se budou nejvíce lišit od současných automobilů?

Půjde o velmi rozdílná auta. Vozy budou v roce 2025 mnohem chytřejší než dnes. Poznají vás a vaše návyky a přizpůsobí se jim, takže budete mít o mnoho starostí méně. Budou i mnohem chytřejší co se týče řízení, a v tomto ohledu budou mít určitý stupeň autonomie. Nyní je ve vozech Škoda jistý základ řešení konektivity, na kterém chceme do budoucna dále stavět. Pracujeme opravdu na mnoha službách, které chceme zákazníkům přinést.

Jde o jednoduchý proces, nebo se setkáváte s výzvami a problémy?

Existuje opravdu mnoho výzev, které musíme během tohoto procesu překonávat. Trendy digitalizace a konektivity jsou relativně nové a jejich nástup je velmi rychlý. My musíme být schopni na ně zareagovat, zároveň je ale třeba, abychom o nich fundovaně diskutovali uvnitř i vně společnosti. A nakonec musíme prioritizovat.

V jakém významu?

Musíme být schopní se rychle rozhodnout, která řešení mají budoucnost a která jsou jen slepou uličkou. Proto pokud nějaké projekty podporujeme, tak jsme přesvědčeni o tom, že mají před sebou budoucnost a bereme je velmi vážně. Není možné, abychom investovali do všeho na trhu, musíme si určit, co má největší potenciál.

Nejsou v protikladu k rychlosti a flexibilitě například různé bruselské legislativy? Jak vnímáte například nové nařízení GDPR?

Já jsem přesvědčený, že je třeba, aby existovala pravidla, standardy. Bez nich nelze pracovat, takže to je dobrá věc. A myslím si, že je i dobře, že existuje regulace ohledně zpracovávání osobních dat; jsem přesvědčený, že zákazníci to ocení. Škoda auto chce být opravdu velmi transparentní v tom, jaká data našich zákazníků budeme zpracovávat a jakým způsobem. Proto tyto záležitosti nevidím jako hrozbu, ale jako výzvu.

Takže vnímáte, že tyto regulace jsou pro odvětví přínosné?

Myslím, že jejich výhody převažují nad nevýhodami.

Škoda se nyní mění z prostého výrobce automobilů v poskytovatele mobility. Kam přesně směřujete?

To je pravda. Tímto přístupem reagujeme na změny, které nyní na trhu probíhají, například na to, že určitá část lidí už si v budoucnu nebude ochotna kupovat automobily. Navzdory tomu však bude ve společnosti patrná větší poptávka po mobilitě, na kterou jsme připravení reagovat. Chceme zde být pro všechny segmenty spotřebitelů, protože pokud jim řešení nenabídneme my, tak s ním přijde někdo jiný. Jsme proto už nyní aktivní například u peer-to-peer půjčování automobilů. Na druhou stranu je třeba říct, že vlastnictví automobilu bude vždycky hrát důležitou roli.

Budete chtít jako firma obstarat všechny způsoby dopravy zákazníka? Budete ho chtít dovézt na dovolenou, chatu, na nákup i na pracovní cestu?

Ne. My musíme prioritizovat, rozhodnout se, na které segmenty dopravy se chceme zaměřovat, které pro nás mají největší potenciál. Pokrýt všechny způsoby ani není možné, proto si vybereme ty oblasti, ve kterých věříme, že zákazníkům nabídneme ideální řešení.

Jak důležité budou tržby z digitalizace v budoucnu?

Jsem přesvědčený, že podíl tržeb z digitálních služeb bude postupně růst. V současné chvíli jsme na začátku, ve střednědobém a dlouhodobém horizontu však jde o strategii, která by měla automobilce přinést významné tržby.

Můžete kvantifikovat termín „významné“?

Do roku 2025 by měl podíl tržeb z digitálních služeb vzrůst na 25 procent celkových tržeb firmy.

Které technologie vy osobně vnímáte jako ty nejslibnější?

Nás samozřejmě zajímá mnohem více technologií než jedna. Osobně vnímám jako velmi slibné používání senzorů uvnitř i vně vozidla v kombinaci s datovými službami a různými algoritmy. To má podle mě velký potenciál přínosu našim zákazníkům. A další technologie, která podle mě přinese do automobilového průmyslu podstatné změny, je umělá inteligence – zde jde třeba o evoluci autonomního řízení.

Nyní jste založili technologické centrum v Izraeli, které nese název ŠKODA AUTO DigiLab Israel, kde jste začali spolupracovat s místními start-upy a akademickou sférou. Proč by si tamní začínající firmy měly vybrat ke spolupráci vás a ne konkurenci?

Myslím si, že naše výhoda nad ostatními hráči na trhu je rychlost a transparentnost. Je pravda, že v Tel Avivu má svou technologickou pobočku více automobilek, ale co my nabízíme start-upům – a co velmi oceňují – je naprosto transparentní proces, který trvá maximálně tři měsíce. Během nich zhodnotíme potenciál daného nápadu či projektu a po této době od nás dostanou jasnou odpověď – zda máme zájem ve spolupráci pokračovat, nebo ne. Řešíme tak problém, na který si místní start-upová scéna do jisté míry stěžuje – že s mnoha korporacemi naváže spolupráci, týdny míjejí týdny a oni nemají jasnou odpověď, zda z té spolupráce něco bude. U nás takový přístup nehrozí.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1