Energetické společnosti ČEZ v prvním čtvrtletí klesl čistý zisk meziročně o 17 procent na 7,3 miliardy korun. Za poklesem stojí jednak loňský jednorázový výnos z dohody o narovnání se Sokolovskou uhelnou, ale také nižší ceny elektřiny a nižší výroba paroplynové elektrárny Počerady. Tržby společnosti klesly o 14 procent na 45,4 miliardy korun.
Pro analytika Komerční banky Miroslava Frayera byly překvapivé nižší realizační ceny vyrobené elektřiny v Česku. Nižší čistý zisk je podle něj způsoben také kladným přeceněním opcí na akcie MOL, což ČEZ zaúčtoval v prvním čtvrtletí loni, ale ne letos. Na snížení zisku mají podle něj podíl i vyšší úrokové náklady, které meziročně stouply o 36 procent. "Dnešní výsledky jsou pro nás spíše mírným zklamáním a nepředpokládáme tak, že by měly být dnes pozitivním stimulem pro růst akcií," uzavřel Frayer.
Čistý dluh klesl v prvním čtvrtletí meziročně o více než 18 miliard korun na 121 miliard korun.
Výroba elektřiny z tradičních zdrojů meziročně klesla o sedm procent na 15,6 terawatthodiny (TWh), přičemž výroba z jaderných zdrojů činila stejně jako před rokem 7,1 TWh. Výroba elektřiny z větrných, fotovoltaických a malých vodních elektráren naopak meziročně stoupla o dvě procenta na 0,6 TWh. Podíl výroby z bezemisních zdrojů činil 52 procent a dlouhodobě roste. Před deseti lety činil 38 procent.
Prodej i distribuce elektřiny koncovým zákazníkům meziročně stoupla o 0,2 TWh, prodej plynu vzrostl také o 0,2 TWh a prodej tepla byl vyšší o 200 terajoulů. Spotřeba elektřiny na území ČEZ Distribuce vzrostla meziročně o procento.
