Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Spotřební daň pro minipivovary nelze zavést, evropská legislativa to nedovoluje

Spotřební daň pro minipivovary nelze zavést, evropská legislativa to nedovoluje

Paušální spotřební daň pro minipivovary, o což usiloval Českomoravský svaz minipivovarů, nelze kvůli evropské legislativě zavést. Svaz proto bude hledat s celníky a ministerstvem financí jiné řešení, uvedl dnes na tiskové konferenci prezident svazu Jan Šuráň.

Svaz si v minulosti na náročnost legislativy opakovaně stěžoval, a to například na povinnost vykazování ekonomické stability minipivovarů, ale také na povinnost výpočtu spotřební daně každý měsíc. Požadoval proto paušální daň. Argumentoval i výší výběru daně a náklady na její výběr, které jsou podle Šuráně vyšší než samotná platba. Za loňský rok totiž zaplatily minipivovary v Česku s výrobou do 10.000 hektolitrů na spotřební dani podle Celní správy ČR v úhrnu pouze 58,4 milionu korun.

V současnosti platí pivovary měsíčně daň podle vykázaného množství uvařeného piva a podle stupňovitosti. Původní myšlenkou u paušální daně byla jedna platba určená celníky na základě průměru záloh v posledních letech.

Sazba daně je nejvyšší pro velké pivovary s výrobou nad 200.000 hl ročně. Ty platí 32 Kč za hektolitr vyrobeného piva násobený stupňovitostí piva. Za půl litr desetistupňového piva tak zaplatí 1,6 koruny. Největší pivovary s nejvyšší sazbou loni na spotřební dani zaplatily 4,42 miliardy korun. S nižší roční výrobou klesá i sazba daně. Minipivovary s výrobou do 10.000 hektolitrů pak mají sazbu poloviční.

Celníci aktuálně řeší i domácí vaření piva, které je stále více v módě. Upozorňují, že i domácí výrobci piva se mají státní správě nahlásit. Lidé pak mohou pro vlastní spotřebu navařit do 200 litrů piva ročně, aby nemuseli platit spotřební daň. „Domovarníků“ je v ČR několik tisíc, nahlášených je jen zlomek. "Dnes je běžné, že si produkty vyměňují a pořádají soutěže - už i ta výměna a soutěže jsou na hraně, či za hranou (zákona)," upozornil Boháč.

Minipivovarů se týká ještě další změna legislativy. Vyhláškou se mělo změnit značení plných a silných piv, měla začít platit před dvěma lety. Kvůli problematickému znění jiné části vyhlášky v oblasti minerálních vod, vedl stát s Evropskou komisí rozsáhlou polemiku. Pokud by začala platit, chtějí ji minipivovary znovu novelizovat, aby se v ní více upřesnilo názvosloví speciálních piv.

Počet minipivovarů loni v ČR vzrostl zhruba o 50 na přibližně 400, většinou ve výstavu do 1000 hektolitrů. Přibližně každý týden se tak objevil nový pivovar.

Předloni spotřeba piva v Česku stagnovala na 143 litrech na hlavu a jeho export do zahraničí meziročně vzrostl o 4,5 procenta. Tehdejší výroba českých pivovarů byla rekordní, meziročně stoupla o 1,9 procenta na 20,5 milionu hektolitrů piva a nealka. Z hlediska exportu se nejvíce piva vyvezlo na Slovensko, do Německa a Polska. Ze zemí mimo Evropskou unii do Ruska, Koreje a Spojených států.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1