Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Stát drtí podnikatele kontroverzním daňovým opatřením. Zabavil jim už více než tři miliardy

Stát drtí podnikatele kontroverzním daňovým opatřením. Zabavil jim už více než tři miliardy

Finanční správa v loňském roce vybrala na takzvaných zajišťovacích příkazech 3,3 miliardy korun, uvedl týdeník Ekonom. Českým podnikatelům ale vadí přílišné nadužívání tohoto opatření, které může vést až k jejich likvidaci.

Zajišťovací příkaz je nástroj, který má finanční správa k ruce proti předpokládaným neplatičům daní. Pokud berní úředníci pojmou podezření, že daná firma nemá v plánu zaplatit daně, můžou jí vystavit zajišťovací příkaz a předpokládaný objem daní vyinkasovat v předstihu. Přestože dříve se s tímto poměrně extrémním finančním nástrojem zacházelo velmi sporadicky, v posledních měsících se evidentně hráze protrhly.

V čem je problém? V případě zajišťovacího příkazu je plátce povinen zaplatit požadovanou částku během tří dnů, v některých případech je lhůta ještě kratší a výjimkou nebývá ani vyhlášení exekuce ještě předtím, než je zajišťovací příkaz plátci daně doručen. Odvolat se proti příkazu sice možné je, nicméně bez odkladného účinku na povinnost zaplatit, říká pro server Peníze.cz Ondřej Moravec, člen rady Unie daňových poplatníků.

Přestože je zajišťovací příkaz dobrý sluha v případě, kdy se podvodná firma snaží honem zbavit svých aktiv, v případě masivního nadužívání vůči podnikatelům se stává zlým pánem. „Enormní nárůst zajišťovacích příkazů, kdy stát místo zjišťování strůjců karuselů jen trest přesune na obchodního partnera, je pouze jeden z mnoha dokladů toho, že ministr financí Andrej Babiš přistoupil k narovnávání podnikatelského prostředí stylem, že když se kácí les, létají třísky,“ myslí si David Klimeš ve svém komentáři pro týdeník Ekonom.

Nástroj zajišťovacího příkazu má finanční správa využívat zejména vůči takzvaným karuselovým podvodům. Ty jsou významnou částí úniků daně z přidané hodnoty a fungují tak, že organizované skupiny obvykle využívají přeshraničního obchodu v Evropské unii, při kterém je dodání zboží mezi státy osvobozené od DPH. Obchodník však zmizí a s ním zmizí i DPH, které měl odvést státu. Kvůli tomu jsou chybějící obchodníci označováni také jako bílí koně.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1