Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Stravenky od Lidlu a Kauflandu už nebudou jen papírové. Řetězce spouští platební kartu

Stravenky od Lidlu a Kauflandu už nebudou jen papírové. Řetězce spouští platební kartu

Lidl a Kaufland spouští ve spolupráci s ČSOB aMastercard stravenkovou platební kartu. Jde o elektronickou verzi stravenek obou řetězců. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl jednatel Lidlu Vít Pravda. Stravenky obou řetězců po roce na trhu poskytuje zaměstnancům 1769 firem, platit jimi lze v 3909 restauracích.

Utratit lze na kartu denně 1600 Kč. Poplatek činí 2,5 procenta pro restaurace. Stravenkou lze platit i v prodejnách Lidlu a Kauflandu.

Společnost Sodexo Benefity, která uvedla na trh elektronickou stravenku Gastro Pass předloni, využívá více než 120.000 lidí. „Pokud počet karet poroste dle očekávání, budou do konce roku 2018 představovat téměř 40 procent z více než 650 000 všech koncových zákazníků,“ řekl ČTK generální ředitel Sodexo Benefity Daniel Čapek. Stravenkovou kartu Gastro Pass lze uplatnit u více než 11 000 restaurací a obchodů s potravinami. Průměrná hodnota stravenky nahraná na kartu činí 100 korun na den.

Stravenky další společnosti Edenred používá v ČR 600 000 uživatelů, 23 000 firem a veřejných institucí, přijímá je 57 000 partnerských provozoven a 32 000 partnerských provozoven na Ticket Restaurant.

Podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací Václava Stárka tvoří provozní náklady restaurací související s přijímáním stravenek pět až sedm procent. Stravenkami lze nyní platit v 70 procentech restaurací a tvoří pět až 15 procent tržeb restaurací. „Pokud na trh vstoupí silný hráč, jako je Lidl, tak se tomu ostatní budou muset přizpůsobit, je to zdravá konkurence,“ řekl Stárek.

Podle údajů společnosti MasterCard v obchodech platí stravenkami 85 procent zaměstnanců, v restauracích 54 procent. Rovněž 64 procent držitelů zaplatí u obchodníka stravenkou alespon třikrát týdně.

Svoji e-stravenku, tedy čipovou kartu určenou k úhradě stravování anákupu potravin, představila v březnu také společnost Up ČR (dříve Le Chèque Déjeuner). Na trh zaměstnaneckých benefitů vstoupila loni i investiční skupina Arca Capital s Gusto Kartou, která funguje jako elektronická stravenka. Stravenky jsou nejoblíbenějším firemním benefitem pro 93 procent českých zaměstnanců.

V České republice nakupuje potraviny na stravenky zhruba 1,3 milionu obyvatel, což je více než 12 procent. Největším benefitem pro zaměstnavatele je skutečnost, že stravenky patří mezi daňově uznatelné náklady, a to do 55 procent hodnoty stravenky. Tuto částku si tedy lze odečíst ze základu daně. Zbývajících 45 procent hodnoty stravenky si většinou doplácí zaměstnanec.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1