Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Švagři, kteří díky žaluziím dobyli svět. EY Podnikateli roku v Moravskoslezském kraji jsou majitelé Isotry

Švagři, kteří díky žaluziím dobyli svět. EY Podnikateli roku v Moravskoslezském kraji jsou majitelé Isotry

Začínali v malé garáží, dnes slaví úspěch za úspěchem. Dnes si majitelé rodinné firmy Isotra Bohumír Blachut a Erich Stavař připsali další. Společnost EY je vyhlásila podnikateli roku 2017 v Moravskoslezském kraji. Jejich firma je jedním z předních výrobců stínicí techniky v Česku i ve světě, produkuje žaluzie, rolety či markýzy a loňský obrat 770 milionů korun plánuje do tří let zvýšit na miliardu. 

Za 25 let firma švagrů vyrostla z bolatické garáže v továrnu s plochou přes 50.000 metrů čtverečních v Opavě, z deseti lidí je nyní 500 zaměstnanců. "Z těch prvních deseti, které jsme přijali před 25 lety, jsou čtyři ještě pořád u nás ve stavu," řekl Stavař.

Před lety se jim podle něj naskytla šance, kterou prostě museli "chytit za pačesy". „Koupili jsme napřed jeden stroj, nespali jsme před tím, jestli ho můžeme koupit, nebo ne, ale ten zájem byl tak obrovský, že jsme kupovali za měsíc druhý, za dva měsíce třetí a za tři měsíce čtvrtý. To se pak rozjelo, to prostě byla lavina. A bránit tomu vývinu by byla sebevražda, takže jsme to prostě museli využít," popsal Stavař.

Mozkem firmy je podle něj jeho švagr Blachut. „On vždycky vymyslí nějakou geniální záležitost a já se to pak snažím prodat," řekl Stavař. Jejich podnikání začalo montováním silikonových těsnění do oken a dveří. Klienti se jich ptali na žaluzie, které tehdy byly nedostatkovým zbožím a na jejich dodání se čekalo i dva roky. Začali tedy žaluzie dovážet.

„Pak švagr říkal, že by komponenty udělal lépe: Tu krytku bych trošku prodloužil, zesílil, to kolečko bych udělal takhle, aby se ergonomicky lépe drželo a ovládalo, no a koupil první stroj, první frézku, pak první soustruh, udělali jsme první formu, no a pak už to letělo, pak už to byla lavina, pak vlastní komponenty, vlastní technologie. Dneska máme nástrojárnu, lisovnu plastu, výroby, vývoj, takže to už je mašinerie," uvedl Stavař.

Díky vlastním provozům a vývoji je firma schopna rychle reagovat na potřeby trhu. Výrobky vyváží do 46 zemí světa. „My jsme už byli účastníky této soutěže před dvěma lety. Mezitím se udělal poměrně velký skok, tržby vzrostly z 500 na 770 milionů, v dohlednu vidíme miliardu, pokud se nějak ekonomická situace nezhorší, takže je tam velký progres. Meziroční nárůst výroby, obratu asi necelých 20 procent. Takže ty výsledky hovoří samy za sebe," řekl Stavař. Stále těžší je podle něj sehnat nové zaměstnance. Firma proto investovala do nových technologií a snaží se podchytit už učně na učilištích.

Blachut se Stavařem postoupili do celostátního finále, které se bude konat 27. února v Praze. Vítěz z Česka se zúčastní světového finále, které se uskuteční 13. až 17. června v Monte Carlu. Soutěž pořádá poradenská firma EY ve světě od roku 1986.

Loni v Moravskoslezském kraji zvítězil majitel stavební společnosti HSF System Jan Hasík, dřívějšími vítězi byli mimo jiné výrobce dortů Marlenka Gevorg Avetisyan, ředitel Kofoly Jannis Samaras nebo majitel Brano Group Pavel Juříček. Celostátním vítězem se loni stal spoluzakladatel a spolumajitel zlínské společnosti Tescoma Petr Chmela.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1