Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Svatostánek kapitalismu v centru Havany pobouřil Kubánce. Na luxusní zboží jim nestačí ani roční plat

Svatostánek kapitalismu v centru Havany pobouřil Kubánce. Na luxusní zboží jim nestačí ani roční plat

V centru kubánské metropole Havany otevřeli nedávno luxusní obchodní centrum, v němž si ale valná většina Kubánců nemůže nic koupit. Cenám některých výrobků značek jako je Versace, Armani, Gucci nebo Lacoste se totiž nevyrovná ani jejich několikaletý příjem. Mladší generace se chodí k nákupnímu centru nadšeně fotografovat, starší Kubánci luxusní projekt spíše kritizují.

Také britský deník The Guardian se pozastavil nad tím, že v zemi, která se stále ještě chlubí ideály socialistické rovnosti, vyrostl nápadně kapitalistický projekt. List také připomněl, že v majestátní, sto let staré budově, bude příští měsíc otevřen i první pětihvězdičkový hotel na Kubě. Jeho provozovatelem bude švýcarský řetězec Kempinski, majitelem ale zůstane státní společnost Gaviota, kontrolovaná kubánskou armádou.

„Nelíbí se mi to, protože si tam nemůžu nic koupit. To může udělat možná tak každý desátý Kubánec, většina lidí na to tady ale peníze nemá,“ postěžoval si sedmdesátiletý Rodolfo Hernández. Ani prodavačka v obchodě s kosmetikou L´Occitane en Provence v tomto nákupním centru si na místě nic nekoupí. Její plat činí asi 12 dolarů měsíčně (necelých 300 Kč) a například toaletní voda tam stojí kolem 90 dolarů (asi 2200 Kč).

Podle některých Kubánců je ale otevření havanského luxusního centra známkou otevírání se jejich země světu. „Obchody jsou pro milionáře, ale přitahují do země turisty. Jsme sice socialistická země, ale ekonomika musí být kapitalistická,“ domnívá se pětapadesátiletá Maritza Garcíová, která pracuje na letišti.

Nový luxusní stánek v centru Havany nicméně kritizují i někteří turisté. „Byla jsem velmi zklamaná. Přijela jsem sem, abych tomu kapitalistickému luxusu unikla,“ postěžovala si listu The Guardian Jeannie Goldsteinová z amerického Chicaga.

Kubu loni navštívily rekordní čtyři miliony turistů. Nárůst souvisí s rozmrazením jejích vztahů se Spojenými státy a s rušením omezení ve vzájemném obchodě. Loni bylo například po půlstoletí obnoveno pravidelné letecké spojení mezi Kubou a USA.

Podle listu The Guardian má z tohoto uvolňování největší ekonomický profit na Kubě tamní armáda. Ta mimo jiné vlastní turistickou společnost Gaviota nebo korporaci Cimex, která provozuje například maloobchodní služby, půjčovnu aut, nahrávací studio, ale i jednu ze tří největších státních bank v zemi.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1