Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Tady Rusové „nevadí“. Merkelová obhajovala rozšíření rusko-německého plynovodu Nord Stream

Tady Rusové „nevadí“. Merkelová obhajovala rozšíření rusko-německého plynovodu Nord Stream

Rusko-německý plynovod Nord Stream 2 podle německé kancléřky Angely Merkelové neohrožuje snahy o diverzifikaci dodávek energie do Evropy. Kancléřka to uvedla na jednání s polským premiérem Mateuszem Morawieckým. Polsko, stejně jako ČR, plynovod kritizuje.

„Měli jsme odlišné názory na otázku Nord Stream (2),“ uvedla Merkelová na společné tiskové konferenci s Morawieckým. „Myslíme si, že se jedná o ekonomický projekt. Jsme také pro energetickou diverzifikaci. Rovněž chceme, aby Ukrajina pokračovala v tranzitní přepravě plynu, ale věříme, že Nord Stream (2) nepředstavuje žádné nebezpečí pro diverzifikaci,“ dodala podle agentury Reuters.

Nord Stream 2 spočívá v rozšíření stávajícího plynovodu přivádějícího zemní plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Varšava se obává, že se tak posílí závislost Evropy na Rusku. V dopise Evropské komisi z listopadu 2015 vyslovily k Nord Stream 2 výhrady kromě Polska i Česko, Slovensko, Maďarsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko, Bulharsko a Řecko. Podle těchto zemí jde stavba proti zájmům EU a obsahuje riziko další destabilizace Ukrajiny.

Morawiecki podle agentury DPA hájil spornou polskou justiční reformu. Kvůli ní zahájila na konci loňského roku Evropská komise proti Polsku řízení, na jehož konci mohou být Varšavě pozastavena hlasovací práva v EU. Merkelová před novináři řekla, že doufá v pokrok rozhovorů mezi Polskem a komisí.

K dalším třecím plochám se kancléřka příliš nevyjadřovala. Obecně zmínila rozdílné názory obou zemí na některé otázky. „Je toho hodně co dělat ještě lépe,“ prohlásila. Zároveň ale ocenila úzkou spolupráci v obraně a zahraniční politice a těsnější hospodářské vztahy.

Média nezmiňují, zda se řešil i spor o migranty a případné německé válečné reparace Polsku. Morawiecki nedávno řekl, že se nebude vyhýbat ani „obtížným tématům“. Mezi ně patří odmítavý postoj Varšavy k přijímání migrantů, kvůli němuž podala Evropská komise minulý měsíc na Polsko, Česko a Maďarsko žalobu.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1