Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Toto je Šero v pralese od Toyen. Někdo ho koupil za 30 milionů, celkem šlo na umění čtvrt miliardy

Toto je Šero v pralese od Toyen. Někdo ho koupil za 30 milionů, celkem šlo na umění čtvrt miliardy

Galerie Kodl dnes prodala 200 uměleckých děl za celkovou částku 250 milionů korun, čímž se její dnešní aukce stala historicky nejúspěšnější v České republice. Obraz české malířky Toyen Šero v pralese se dnes vydražil za 30 milionů korun bez aukční přirážky, což je autorčin tuzemský rekord a současně čtvrtý nejdráže prodaný obraz na aukcích v ČR.

Dnešní aukce dalece překonala předchozí rekord. Ten držela stejná aukční síň z loňského roku, kdy zaznamenala tržbu přes 142 milionů korun.

Velkoformátové plátno Šero v pralese od malířky Toyen z jejího sběratelsky vysoce ceněného artificiálního období mělo vyvolávací cenu 14 milionů korun, jeho cena se tak nakonec více než zdvojnásobila. Tuzemský aukční rekord Toyen držel zatím obraz s názvem Spící, který se v roce 2009 prodal za 23,2 milionu korun včetně aukční přirážky.

Šero v Pralese nemá žádný záchytný bod či pevný střed, vše je v neustálém neuspořádaném procesu dění. Pozorovatel je tak nucen ponořit se do sebe sama a tam hledat odpovědi na své nejniternější otázky ukryté v podvědomí, stojí v popisku katalogu aukční síně.

Podobného zájmu jako Toyen se dostalo také dílu Zapomenuté hračky od Giorgia de Chirica, které se z původní vyvolávací částky 19 milionů vyšplhalo až na 26,2 milionu Kč. Desetimilionovou hranici překonalo i kubistické Zátiší s hodinkami od Emila Filly (vydraženo za 10,6 milionu Kč), Koupání od Františka Kupky (13,6 milionu Kč) a Žně v Kraskově od Antonína Slavíčka (11,2 milionu Kč). Další obraz Emila Filly Ležící žena dosáhl částky 9,8 milionu korun.

Toyen (vlastním jménem Marie Čermínová, 1902-1980) je označována za první dámu české meziválečné avantgardy. Její dílo zahrnuje "naivistické" obrazy spjaté s českou realitou, ponuré výjevy inspirované válkou či, pro ni tolik typické, surrealistické kompozice. Často je v jejím díle přítomen také erotický akcent, poprask vyvolal například Polštář se scénou z nevěstince či slavný Ráj černochů.

Kromě umění proslula Toyen i nekonformními názory. Odmítla civilní jméno, zrušila své rodinné vazby a popřela tradiční ženskou roli. Oblékala se do mužských šatů a sympatizovala též s anarchistickým hnutím.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1