Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Turecká lira se vůči dolaru propadla na rekordní minimum. Investory děsí Erdoganovy plány

Turecká lira se vůči dolaru propadla na rekordní minimum. Investory děsí Erdoganovy plány

Turecká lira se dnes propadla o více než pět procent na rekordní minimum 4,9290 liry za dolar. Nejnovější pokles odráží rostoucí znepokojení investorů z dalšího směřování měnové politiky země pod vedením prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Od počátku letošního roku již lira klesla o více než 20 procent a je na cestě vykázat nejhorší měsíční propad od finanční krize v roce 2008, napsala agentura Reuters.

Tento měsíc turecká lira klesla vyjma tří dnů každý den. Přispěla k tomu kombinace několika faktorů. Je to posílení dolaru, prohloubení deficitu bilance běžného účtu a neochota centrální banky učinit kroky, které by zmírnily nervozitu na trhu. Masivní výprodeje pak zhoršilo minulý týden prohlášení Erdogana, že po volbách, které se uskuteční 24. června, bude usilovat o větší kontrolu nad měnovou politikou.

Dnešní propad kurzu zvyšuje spekulace, že turecká centrální banka bude nucena svolat před pravidelným zasedáním měnového výboru 7. června mimořádné zasedání, na kterém zvýší úrokové sazby. Podobný krok učinila i v předchozích letech. Nicméně Erdoganovy komentáře z poslední doby vyvolávají obavy, zda tak bude moci činit i po volbách.

„Očekáváme, že měnový výbor banky uskuteční předběžné zasedání v příštích dnech a zvýší úrokové sazby nejméně o dva procentní body,“ uvedl analytik Capital Economics Jason Tuvey. Pokud bankéři upustí od zpřísnění měnové politiky, zvýší se riziko prudkého hospodářského poklesu, možná i recese.

Erdogan se sám označuje za „nepřítele úrokových sazeb“ a chce, aby se snížily náklady na úvěry, což by podpořilo růst úvěrů a stavební sektor. Ve čtvrtek má projevem v Ankaře odstartovat svoji předvolební kampaň a investoři očekávají, zda se vyjádří k ekonomické situaci.

Ministr hospodářství Nihat Zeybekci označil současný směnný kurz za „abnormální“ a dodal, že turecké instituce mají k dispozici různé nástroje a měly by bez otálení učinit to, co je nutné. Mluvčí vlády Bekir Bozdag uvedl, že současný vývoj kurzu liry neovlivní prezidentské a parlamentní volby, které se uskuteční příští měsíc. Erdogan ani centrální banka dnešní propad nekomentovali.

Investoři chtějí vidět rozhodné zvýšení úroků, které by omezilo dvoucifernou procentní inflaci. Stratég TD Securities Cristian Maggio uvedl, že bankéři musí zvýšit úroky nyní. „Není zde limit o kolik by to mohlo být, protože tohle se stává měnovou krizí,“ řekl agentuře Bloomberg. Nakonec podle něj Turci začnou také prodávat a pak přijde „totální ztráta důvěry“.

Pokles liry zvyšuje dluhové zatížení tureckých společností. Podle údajů agentury Bloomberg firmy nyní musí za své dluhopisy splatné v příštích několika měsících zaplatit o 600 milionů lir (2,7 miliardy Kč) více než na počátku dubna.

Turecká burzovní společnost Borsa Istanbul uvedla, že neexistují žádné hospodářské údaje, které by pokles liry ospravedlňovaly. Současný pokles přisuzuje spekulativním obchodům, jejichž cílem je vrhnout na tureckou ekonomiku negativní světlo.

„Samozřejmě že vláda odmítá uznat v tomto okamžiku krize fakta,“ uvedl analytik Commerzbank Ulrich Leuchtmann. „To je součást obvyklého vývoje takové krize.“

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1