Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Tuzemský export do Británie klesá. Firmy cítí nejistotu z brexitu, zní ze svazu dopravy

Tuzemský export do Británie klesá. Firmy cítí nejistotu z brexitu, zní ze svazu dopravy

Český vývoz do Británie začíná v posledních měsících klesat. Za loňské poslední čtvrtletí se snížil meziročně o 2,5 procenta na 48 miliard korun. V samotném prosinci klesl o desetinu. Export tuzemských firem do Německa, Francie, Polska či na Slovensko přitom dál rychle rostl. Vyplývá to z údajů statistiků.

Například do Německa se tuzemský vývoz zvýšil v posledním loňském kvartále o 7,9 procenta a do Francie o 5,2 procenta. Údaje o zahraničním obchodu v lednu zveřejní statistici v pátek.

"Export výrobků na britský trh zatím běží stále podle stejných pravidel a tak by brexit české firmy v tuto chvíli zasahovat neměl. Nicméně v obecné rovině firmy pociťují rostoucí nejistotu z brexitu plynoucí a ty, které jsou na britském trhu více závislé, se pravděpodobně již připravují i na nepříznivý scénář," uvedla Eva Veličková ze Svazu průmyslu a dopravy.

Podle hlavní analytičky Hospodářské komory Kariny Kubelkové by k bližší analýze výsledku za 4. čtvrtletí bylo nutné mít k dispozici informace o tom, kdo konkrétně exportuje do Spojeného království a o jaký druh zboží se jedná. Výsledky neznamenají výraznější výkyv vývozu do Velké Británie - za celý loňský rok český vývoz na ostrovy vzrostl o 0,6 procenta.

"Kontrakty bývají uzavírány na delší dobu než jeden rok a dobíhající kontrakty jsou průběžně obnovovány. Náhlá a prudká změna v souvislosti s brexitem tedy pravděpodobně přímo nehrozí. Čeští podnikatelé vnímají brexit jako zcela marginální hrozbu pro nadcházející období," dodala Kubelková.

Británie je pátým nejdůležitější obchodní partner pro ČR. "Jde o velký, vyspělý a bohatý trh a následky brexitu mohou být citelné. V krátkodobém horizontu větší problémy nečekáme, vývoj exportu je spojen mimo jiné s ekonomickým výkonem zahraničních obchodních partnerů, kde u většiny (včetně VB) se očekává pokračování mírného ekonomického růstu," řekla Veličková. Dlouhodobě však podle ní určitě dojde v souvislosti s brexitem k oslabení řady obchodních vazeb, ke zpomalení a snížení poptávky po českých službách a produktech. Proto je tak velmi důležité, aby došlo k vyjednání nadstandardní dohody o volném obchodu mezi Británií a EU.

Počet českých společností, které zakládají na ostrovech pobočky, i díky brexitu rychle roste, jde zejména o technologické a IT podniky, uvedl nedávno šéf britské pobočky agentury CzechTrade Martin Macourek. Zvyšuje se také počet českých výrobců autodílů s vysokou přidanou hodnotou, kteří získávají kontrakty u britských automobilek. Mezi úspěšné exportéry do Británie patří v automobilovém průmyslu firmy Rubena, Futaba, Gumotex, Strojmetal, Top Alulit, Tawesco, Atek. V leteckém průmyslu jsou to Componenta Perfecta, Brebeck Composites, ve strojírenství například VUES Brno, Battswap, v chemii Spolchemie a v pivovarnictví značky Primátor, Bernard, Bohemia Regent, Budvar či Lobkowicz.

Kdy nastane brexit a jaké bude mít dopady? Čtěte zde>>>

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1