Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Ukrajinci letos pošlou ze zahraničí domů devět miliard dolarů

Ukrajinci letos pošlou ze zahraničí domů devět miliard dolarů

Ukrajinci pracující v zahraničí pošlou letos příbuzným do vlasti zhruba devět miliard dolarů (186 miliard Kč). Takový je odhad tamní centrální banky, podle které půjde o zhruba stejnou částku jako loni. Pro zemi s ekonomikou oslabenou v důsledku ruské anexe Krymu a separatistických tendencí ve východních regionech podporovaných Ruskem jde o významný obnos.

Od Mezinárodního měnového fondu (MMF) Ukrajina od roku 2015 v rámci záchranného programu obdržela 8,4 miliardy dolarů, připomněla agentura Reuters.

Ukrajinská banka přepočítala údaje o penězích zasílaných ze zahraničí v období let 2015 až 2017. Podle upravených údajů přišlo na Ukrajinu každoročně o dvě miliardy na takzvaných remitencích více. Loni to bylo 9,3 miliardy dolarů, v roce 2016 pak 7,5 miliardy a v roce 2015 zhruba sedm miliard dolarů.

Minulý měsíc ukrajinská centrální banka uvedla, že v cizině pracuje 2,2 milionu Ukrajinců. To odpovídá osmi procentům pracující populace. Další odliv pracovní síly by podle banky mohl ohrozit hospodářské oživení země.

Již nyní zvětšuje schodek penzijního systému Ukrajiny. Ten v uplynulém roce představoval celých pět procent hrubého domácího produktu země.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1