Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Úvahy o czexitu znepokojují většinu firem. Víc než čtvrtina by jich z Česka odešla, ukázal průzkum

Úvahy o czexitu znepokojují většinu firem. Víc než čtvrtina by jich z Česka odešla, ukázal průzkum

Diskuse v médiích o takzvaném czexitu znepokojují 78 procent firem v ČR, 28 procent podniků by v případě opuštění EU dokonce zvažovalo úplný přesun svých investic jinam. Vyplývá to z březnové studie Česko-německé obchodní a průmyslové komory mezi 150 firmami.

Obavy související s debatou o czexitu, kterou rozpoutalo jednání parlamentních stran o obecném referendu, pociťuje 83 procent zahraničních investorů, ale také dvě třetiny českých firem. Nejvíce znepokojeny jsou podle průzkumu výrobní podniky nad 250 zaměstnanců.

Pokud by Česko opravdu odešlo z Evropské unie, zvažovala by čtvrtina firem snížení investic v tuzemsku, 28 procent dokonce jejich přesun jinam. Naopak čtyři z deseti firem změny u investic neočekávají.

Rizika případného czexitu vidí firmy především v omezení přístupu na jednotný evropský trh (74 procent). V souvislosti s tím se obávají zavedení cel a daní (66 procent), nárůstu byrokracie (61 procent), poklesu obratu společnosti (60 procent) nebo dokonce propouštění zaměstnanců (36 procent).

Podle skoro poloviny firem by Česko po odchodu z EU mělo špatnou vyjednávací pozici pro mezinárodní obchodní dohody. Podle podniků už i samotná debata zemi neprospívá, v průzkumu požadují, aby se politická reprezentace jasně vyslovila pro dlouhodobé setrvání v EU a odmítla referendum, které by nechalo občany o této otázce rozhodovat.

Nikdo z iniciátorů debaty zatím srozumitelně nevysvětlil, jaký ekonomický, společenský a mezinárodní dopad by czexit pro zemi měl. Přes 80 procent českého zahraničního obchodu se odvíjí s EU. Přístup na evropský vnitřní trh a výhody s tím spojené jsou pro Česko zásadní, uvedl prezident ČNOPK Jörg Mathew.

Podle nedávné ankety ČTK mezi ekonomy a podnikatelskými svazy by případné vystoupení České republiky z Evropské unie bylo ekonomickou sebevraždou. Odchod z EU by znamenal ztrátu stovek tisíc pracovních míst a česká ekonomika by se podle některých dostala na úroveň Běloruska.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula v únoru řekl, že případný czexit by znamenal pro Česko kolaps řady odvětví, firem a propouštění. Ti, kteří o vystoupení z EU hovoří, podle něj nemají žádnou alternativu, nejsou schopni nabídnout vůbec nic, jen mystifikují obyvatelstvo v tom, že to může mít nějaký pozitivní závěr.

 

 

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1