Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V Česku chybí zaměstnanci. Firmy ale uchazeče často ignorují, ukázal průzkum

V Česku chybí zaměstnanci. Firmy ale uchazeče často ignorují, ukázal průzkum

Už dlouhé měsíce se z českých firem ozývá zoufalý vzkaz: na pracovním trhu chybí lidé. V době ekonomického růstu se podniky ohlíží po zahraničních pracovnících. Nedostatek zaměstnanců totiž brzdí růst firem. Zhoršení ohledně nedostatku kvalifikované pracovní síly vnímá téměř polovina podniků, uvádí aktuální průzkum Svazu průmyslu a dopravy. Jde podle něj o maximální hodnotu od začátku šetření. Ve chvíli, kdy si mezi sebou firmy přetahují zaměstnance a dělají vše proto, aby nalákaly zájemce – včetně nabídky až nesmyslných benefitů – personalistům uniká jedno slabé místo: drtivá většina uchazečů o práci nedostane včas od firmy reakci. A s ignorací ze strany zaměstnavatele se těžko vyrovnává.

Podle dat společnosti LMC téměř sedmdesát procent lidí, kteří se ucházejí o práci, neobdrží včas odpověď na svůj životopis. Ztráta důvěry pak podle odborníků vede k pokřivení celého trhu práce. „Část zájemců dokonce po několika zkušenostech hledání práce úplně vzdá. Na 86 procent ignorovaných kandidátů si přitom postěžuje rodině a známým, firmy tedy nekomunikace s kandidáty poškozuje,“ vysvětluje analytik LMC Tomáš Ervín Dombrovský.

Průzkum LMC: Na pracovním trhu chybí lidé. I tak firmy často uchazeče ignorujíPrůzkum LMC: Na pracovním trhu chybí lidé. I tak firmy často uchazeče ignorujíautor: LMC

Na konci srpna bylo v Česku bez práce necelých tři sta tisíc lidí, to jsou pouhá čtyři procenta aktivní populace. Sehnat zaměstnance tak v dnešní době představuje pro podniky těžký úkol. Podle aktuálních dat LMC se zdá, že existuje místo, v němž by se mohly zásadně zlepšit. Výzkum ukázal, že 95 procentům uchazečů se zaměstnavatel někdy neozval, necelých sedmdesát procent dotázaných to zažilo v nedávné době.

Kandidáti přitom očekávají odpověď do týdne (vyjádřila se tak polovina dotazovaných), nebo maximálně do dvou týdnů, jak řeklo dalších čtyřicet procent respondentů. Důsledky pro uchazeče jsou na jedné straně praktické: během čekání na odpověď si například nechá utéct jinou nabídku, ale i psychologické. Podle průzkumu více než polovina lidí ztrácí chuť do dalšího hledání práce, 16 procent odpovídání na další nabídky úplně vzdá.

Vděční by přitom byli i za negativní odpověď. Frustrující je především nejistota a ignorace ze strany zaměstnavatelů. „Hledání práce a čekání na výsledek, ať už by byl jakýkoliv, je frustrující a ponižující,“ popisuje padesátník Stanislav Salaquarda z Havířova. „Do těch firem, kde mi na životopis neodpověděli, bych se rozhodně podruhé nehlásil. Takové jednání nepovažuji za profesionální, a tudíž ve mně nebudí důvěru,“ dodává. Podle výzkumu si uchazeči o firmě, která neodpovídá myslí především tři věci: nemá ani základní slušnost, neváží si lidí, případně si neváží svých zaměstnanců.

Průzkum LMC: Na pracovním trhu chybí lidé. I tak firmy často uchazeče ignorujíPrůzkum LMC: Na pracovním trhu chybí lidé. I tak firmy často uchazeče ignorujíautor: LMC

Pokazit si reputaci přitom může být pro firmy v dnešní době přetahování zaměstnanců zásadní chyba. Data LMC ukazují, že osobní doporučení od známého nebo kamaráda, je pro uchazeče nejvíce důvěryhodné. Dají na něj více než na vyjádření lidí na sociálních sítích a jinde na internetu.

Nabízí se tak otázka, proč personalisté mlčí. Podle výzkumu za to může v polovině případů jednoduché tvrzení, že nemají čas. Přes čtyřicet procent z nich uvedlo, že je to dané tím, že nevědí, jak nábor dopadl, téměř třicet procent se stydí za délku řízení.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1