Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V Evropské unii začíná zápas o bilion eur

V Evropské unii začíná zápas o bilion eur

V pátek začne první kolo handrkování o podobu budoucího evropského sedmiletého rozpočtu na období let 2021 až 2027. Kvůli odchodu Velké Británie klesnou příjmy, zatímco výdaje mají růst.

V pátek začne první kolo handrkování o podobu budoucího evropského sedmiletého rozpočtu na období let 2021 až 2027. Kvůli odchodu Velké Británie klesnou příjmy, zatímco výdaje mají růst.

Více na http://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/v-evropske-unii-zacina-zapas-o-bilion-eur-1343613

Na pátečním neformálním summitu v Bruselu se sejdou premiéři a prezidenti evropské sedmadvacítky, aby si vyjasnili, jak se popasují s výpadkem příjmů ve výši zhruba 12 miliard eur ročně po odchodu Velké Británie z EU. Řešit budou také, jak financovat nové, především bezpečnostní priority. Komisař pro rozpočet Günther Oettinger už před summitem prohlásil, že unie bude potřebovat rozpočet zvednout, aby mohla dát peníze na nové cíle a zároveň aby nemusela příliš osekávat dotace pro zemědělce nebo na rozvoj regionů. Místo dosavadního zhruba jednoho procenta unijního HDP by rozpočet měl podle Oettingerových představ nabobtnat na 1,2 procenta. V číslech z roku 2016 by to znamenalo, že místo 155 miliard eur za rok by EU přerozdělovala (při navýšení na 1,2 procenta HDP, ale bez příspěvku Británie) 149 miliard eur.

Jenže více platit nechtějí Nizozemci, Dánové, Rakušané, Švédové či Finové. Se zvyšováním rozpočtu nesouhlasí ani český premiér v demisi Andrej Babiš. „Unie by měla místo zvyšování příspěvků členských států více šetřit ve svých strukturách,“ uvedl Babiš. Ministryně financí v demisi Alena Schillerová však připustila, že Česko bude v budoucnu platit více. V české politice odmítá navyšování rozpočtu ODS i KSČM, protože Česko by se kvůli tomu rychleji dostalo do pozice čistého přispěvatele do společného rozpočtu. Opačného názoru je europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer: „Členské země včetně Česka by měly být otevřené k navýšení rozpočtu. Dá se to udělat buď vyššími příspěvky, nebo nejlépe zvýšením vlastních příjmů unie.“ Navýšení rozpočtu připouštějí i Piráti.

Více na webu E15.cz

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1