Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

V žebříčku konkurenceschopnosti vedou opět USA. Česká republika klesla na 29. místo

V žebříčku konkurenceschopnosti vedou opět USA. Česká republika klesla na 29. místo

V aktuálním žebříčku ekonomické konkurenceschopnosti se na první místo po loňském zklamání vrátily Spojené státy americké, druhou nejkonkurenceschopnější ekonomikou je Hongkong následovaný Singapurem. Česká republika klesla z 28. na 29. místo, zůstala ale nejkonkurenceschopnější mezi novými členskými zeměmi Evropské unie. Nové vydání žebříčku konkurenceschopnosti 63 ekonomik světa dnes zveřejnil švýcarský institut IMD.

„Návrat USA na první příčku, kterou měly i v letech 2014 a 2015, souvisel s jejich ekonomickou výkonností, infrastrukturou a také s pozitivními očekáváními spjatými s daňovými reformami,“ uvedli autoři. Konkurenceschopnost hongkongské ekonomiky byla pak naopak podmíněna spíše efektivností tamější správy a efektivitou ve firemním sektoru.

Na prvních pěti místech žebříčku se umístily stejné země jako loni, změnilo se však jejich pořadí. Loňský vítěz Hongkong se posunul na druhé místo a ve vedení jej nahradily USA, které v minulém roce obsadily až čtvrtou pozici. Třetí místo si udržel Singapur, na čtvrté místo si z pátého polepšilo Nizozemsko a na páté z loňského druhého místa kleslo Švýcarsko.

Ze zemí EU se v první desítce vedle Nizozemska umístily i Dánsko a Švédsko, které obsadily šestou, respektive devátou pozici. Z první desítky tak vypadly Irsko a Lucembursko. Naopak jako nejméně konkurenceschopné tři členské země EU byly vyhodnoceny Chorvatsko (61), Řecko (57) a Slovensko (55).

INFOGRAFIKA DNE: Nezaměstnanost v EU, soc. sítěINFOGRAFIKA DNE: Nezaměstnanost v EU, soc. sítěautor: Info.cz

Konkurenty ČR v příštích letech budou zřejmě spíše pobaltské ekonomiky, zejména Estonsko (31) a Litva (32)) a také Polsko, které si polepšilo z 38. na 34. pozici.

Česká ekonomika je podle IMD ve srovnání s ostatními východoevropskými zeměmi již tradičně atraktivní díky kvalifikované pracovní síle a relativně spolehlivé infrastruktuře. Mírné zhoršení Česka souvisí i s krátkodobými faktory, například s aktuálním růstem české ekonomiky, který do určité míry naráží na kapacitu ekonomiky, a s tím souvisejícími trendy na trhu práce, tedy dostupností pracovní síly a tlakem na růst mezd. Horší hodnocení vystavili dotazování manažeři ČR v oblasti flexibility a adaptability. Do spodní části žebříčku patří Česko i v indikátorech jako veřejné výdaje na vzdělávání či poměr počtu učitelů a žáků na základních školách.

Žebříček konkurenceschopnosti IMD sestavuje od roku 1989 a vychází z analýzy 258 kritérií, která kromě statistických dat zahrnují i výsledky průzkumu mezi více než 5400 manažery v 63 zemích. Partnerem IMD za Česko je Národohospodářský ústav AV ČR, který je součástí CERGE-EI.

Světový žebříček konkurenceschopnosti ekonomik institutu IMD v roce 2018 (v závorce umístění v roce 2017):

1. USA (4)

2. Hongkong (1)

3. Singapur (3)

4. Nizozemsko (5)

5. Švýcarsko (2)

6. Dánsko (7)

7. Spojené Arabské Emiráty (10)

8. Norsko (11)

9. Švédsko (9)

10. Kanada (12)

13. Čína (18)

15. Německo (13)

18. Rakousko (25)

25. Japonsko (26)

28. Francie (31)

29. ČR (28)

34. Polsko (38)

42. Itálie (44)

45. Rusko (46)

47. Maďarsko (52)

55. Slovensko (51)

63. Venezuela (63)

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1