Vanilková válka ničí Madagaskar. Ceny diktuje mafie a boj farmářů s gangstery přerostl v masakry | info.cz

Články odjinud

Vanilková válka ničí Madagaskar. Ceny diktuje mafie a boj farmářů s gangstery přerostl v masakry

Cena vanilky roste, kilo jí stojí už 25 tisíc korun. Na Madagaskaru, který jí na světový trh dodává osmdesát procent, už je vyšší než cena lidského života. Nedávno se dav zmocnil pěti údajných gangsterů, kteří ji měli krást rolníkům, a zmasakroval je sekyrami a harpunami. Obchodu přitom vládnou takřka mafiánské struktury, které těží z hladu západní civilizace, která je ochotná za vanilku platit horentní sumy.

Na Madagaskaru se rolníci, jejichž živobytím je pěstování a prodej aromatické vanilky, rozhodli vzít věci do vlastní režie. Když policie nedokáže zabránit nájezdům na políčka, kde rostou vanilkové lusky, má ochranu zajistit místní milice. Jak v rozsáhlé reportáži poznamenává Jonathan Watts z Guardianu, na ostrově v Indickém oceánu už kvůli vanilce zuří regulérní občanská válka.

Jejím doprovodným projevem je vytrvalé ničení tamních unikátních lesů. Ty musí ustoupit pěstování vanilky. Za každou cenu, včetně zničení jedinečného ekosystému, který dává životní prostor druhům, jež nikde jinde na světě nelze najít.

Clovis Razafimalala, člen madagaskarské skupiny pro ochranu životního prostředí Coalition Lampogo, už několikrát riskoval život, aby dokázal, že za hrozným nárůstem kriminality na Madagaskaru i za ničením tamního životního prostředí stojí organizované zločinecké struktury. Clovis Razafimalala tvrdí, že „vanilkové násilí“ je hlavně vinou špatně regulovaných globálních trhů, které jsou za svou vanilku ochotny platit horentní sumy, aniž by je zajímalo, že po jejich dodavatelích nezůstane na Madagaskaru kámen na kameni. Špinavý obchod s aromatickým kořením ale pro něj má i zcela konkrétní dopady.

Od úřadů dostal pět let vězení za to, že údajně provokoval veřejné nepokoje. Po nátlaku lidsko-právních skupin v čele s Amnesty International byl z vězení sice propuštěn, ale čelí výhružkám smrtí. Nenávidí ho třeba vývozci vzácného dřeva z Madagaskaru do Číny. Palisandr se vyváží z přístavu Maroantsetra, aniž by tomu úřady jakkoliv bránily.

V poslední době nicméně gangy nechávají palisandrovníky na pokoji. Výnosnější je kšeft s vanilkou. Paradoxně za to může západní příklon ke všemu, co je přírodní. Nenasytný trh s raw zbožím potřebuje pravou vanilku, nikoliv její náhražky. Ve jménu přírodního zboží nakonec dochází k bezprecedentnímu ničení ekosystému.

Harisoa Ravaomanalina z antananarivské univerzity dodává, že pašeráci využili hladu západních trhů po vanilce, aby přes ni proprali zbývající peníze z pašování palisandru. Přitom zjistili, že samotná vanilka je vynikající obchod – a spirála ničení a násilí se začala roztáčet.

Serge Rajaobelina, expert na obchod s komoditami, pro Guardian uvedl, že za nárůst cen vanilky na světovém trhu dokonce mohou přímo pašeráci, kteří dovedně přiškrcují dodávky vanilky. Tím vyvolávají paradoxní efekt. Snížená nabídka vyvolává stále větší poptávku. Výsledkem je, že návštěvníci národního parku Masoala, jednoho z nejlépe chráněných kusů země, už teď mohou slyšet zvuk motorových pil farmářů, kteří kácí les, aby tuto poptávku mohli uspokojovat.

Vyplatí se jim to. Výkupní cena vanilky za deset let vzrostla desetinásobně a překupníci ochotně platí. Vláda, která se zavázala chránit unikátní životní prostředí, je nemá jak přeplatit.

Infolab II

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud