Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vedení ČEZ chce odměny. Přerozdělit se má 21 milionů korun

Vedení ČEZ chce odměny. Přerozdělit se má 21 milionů korun

Vedení energetické společnosti ČEZ navrhuje, aby červnová valná hromada firmy schválila výplatu odměn představenstvu a dozorčí radě společnosti. Z loňského zisku ČEZ má být rozděleno 21 milionů korun. Vyplývá to z pozvánky na valnou hromadu. V předcházejících třech letech tantiémy vyplaceny nebyly. V letech 2015 a 2016 schválili akcionáři protinávrhy ministerstva financí, které s nimi nepočítaly. Loni si vedení ČEZ poprvé po 16 letech odměny vůbec nenavrhlo.

Společnosti loni vzrostl čistý zisk o 30 procent na 19 miliard korun. K tomu jí pomohl prodej akcií maďarské společnosti MOL a nárůst výroby jaderných elektráren. Tržby klesly meziročně o procento na 201,9 miliardy korun. Čistý zisk ČEZ očištěný o mimořádné vlivy, ze kterého se počítá dividenda, loni činil 20,7 miliardy korun, meziročně o pět procent více.

 

„Představenstvo i dozorčí rada má za sebou řadu velmi složitých rozhodnutí, a proto navrhuje výplatu tantiém ve výši, která odpovídá praxi z let před rokem 2013, kdy od založení ČEZ každoročně probíhala výplata tantiém. Rozhodnutí je ale v rukou akcionářů na valné hromadě,“ řekl dnes ČTK mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Valná hromada ČEZ se letos uskuteční 22. června. Nevyplacení tantiém neznamená, že by vedení firmy přišlo o všechny benefity. Členové představenstva mohou mimo jiné stále využít motivační program na nákup akcií společnosti.

Už koncem dubna navrhlo představenstvo vyplatit z loňského zisku dividendu 33 korun na akcii před zdaněním, tedy stejně jako o rok dříve. Pokud valná hromada rozhodne podle návrhu představenstva, bude mezi akcionáře rozděleno celkem 17,8 miliardy korun.

Výplatu dividendy za rok 2016 ve výši 33 korun na akcii před zdaněním loni akcionáři firmy schválili. Stát jako majoritní vlastník tak získal z dividend téměř 13 miliard korun. Po čtyři roky předtím vyplatila firma akcionářům pokaždé dividendu 40 Kč na akcii. Většina analytiků předpokládala dividendu za loňský rok kolem 35 korun na akcii.

Vedení ČEZ dále navrhuje, aby výše peněz určená pro poskytování darů v roce 2019 činila 110 milionů korun, meziročně o 20 milionů korun méně. ČEZ letos mimo jiné oznámil, že po 16 letech přestává sponzorovat Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech.

Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií společnosti. V poslední době se hovoří o možné transformaci nebo rozdělení společnosti. Záměr má mimo jiné pomoci k rozhodnutí o případné stavbě nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany.

Možnou transformaci má valná hromada řešit také. Podle Kříže ale půjde pouze o informaci, proč se toto téma zvažuje a diskutuje, o žádném návrhu se podle něj hlasovat nebude. „Je to velké a důležité téma pro akcionáře. Chceme je seznámit s tím, jak se na tuto věc představenstvo dívá. Bod má výhradně informativní charakter, nebude hlasováno o žádném návrhu usnesení,“ uvedl mluvčí. „Chceme jim sdělit náš ucelený pohled na důvody, které nás k analýzám možné transformace vedou. Jasně a přehledně. Aby měli informace přímo od nás, nejen z různých kusých článků či spekulací, které kolují,“ dodal.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1