Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vedení ČEZ chce odměny. Přerozdělit se má 21 milionů korun

Vedení ČEZ chce odměny. Přerozdělit se má 21 milionů korun

Vedení energetické společnosti ČEZ navrhuje, aby červnová valná hromada firmy schválila výplatu odměn představenstvu a dozorčí radě společnosti. Z loňského zisku ČEZ má být rozděleno 21 milionů korun. Vyplývá to z pozvánky na valnou hromadu. V předcházejících třech letech tantiémy vyplaceny nebyly. V letech 2015 a 2016 schválili akcionáři protinávrhy ministerstva financí, které s nimi nepočítaly. Loni si vedení ČEZ poprvé po 16 letech odměny vůbec nenavrhlo.

Společnosti loni vzrostl čistý zisk o 30 procent na 19 miliard korun. K tomu jí pomohl prodej akcií maďarské společnosti MOL a nárůst výroby jaderných elektráren. Tržby klesly meziročně o procento na 201,9 miliardy korun. Čistý zisk ČEZ očištěný o mimořádné vlivy, ze kterého se počítá dividenda, loni činil 20,7 miliardy korun, meziročně o pět procent více.

 

„Představenstvo i dozorčí rada má za sebou řadu velmi složitých rozhodnutí, a proto navrhuje výplatu tantiém ve výši, která odpovídá praxi z let před rokem 2013, kdy od založení ČEZ každoročně probíhala výplata tantiém. Rozhodnutí je ale v rukou akcionářů na valné hromadě,“ řekl dnes ČTK mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Valná hromada ČEZ se letos uskuteční 22. června. Nevyplacení tantiém neznamená, že by vedení firmy přišlo o všechny benefity. Členové představenstva mohou mimo jiné stále využít motivační program na nákup akcií společnosti.

Už koncem dubna navrhlo představenstvo vyplatit z loňského zisku dividendu 33 korun na akcii před zdaněním, tedy stejně jako o rok dříve. Pokud valná hromada rozhodne podle návrhu představenstva, bude mezi akcionáře rozděleno celkem 17,8 miliardy korun.

Výplatu dividendy za rok 2016 ve výši 33 korun na akcii před zdaněním loni akcionáři firmy schválili. Stát jako majoritní vlastník tak získal z dividend téměř 13 miliard korun. Po čtyři roky předtím vyplatila firma akcionářům pokaždé dividendu 40 Kč na akcii. Většina analytiků předpokládala dividendu za loňský rok kolem 35 korun na akcii.

Vedení ČEZ dále navrhuje, aby výše peněz určená pro poskytování darů v roce 2019 činila 110 milionů korun, meziročně o 20 milionů korun méně. ČEZ letos mimo jiné oznámil, že po 16 letech přestává sponzorovat Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech.

Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií společnosti. V poslední době se hovoří o možné transformaci nebo rozdělení společnosti. Záměr má mimo jiné pomoci k rozhodnutí o případné stavbě nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany.

Možnou transformaci má valná hromada řešit také. Podle Kříže ale půjde pouze o informaci, proč se toto téma zvažuje a diskutuje, o žádném návrhu se podle něj hlasovat nebude. „Je to velké a důležité téma pro akcionáře. Chceme je seznámit s tím, jak se na tuto věc představenstvo dívá. Bod má výhradně informativní charakter, nebude hlasováno o žádném návrhu usnesení,“ uvedl mluvčí. „Chceme jim sdělit náš ucelený pohled na důvody, které nás k analýzám možné transformace vedou. Jasně a přehledně. Aby měli informace přímo od nás, nejen z různých kusých článků či spekulací, které kolují,“ dodal.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232