Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Velká deprese v roce 1929 a současné dění na trzích mají hodně společného, varuje německý znalec

Velká deprese v roce 1929 a současné dění na trzích mají hodně společného, varuje německý znalec

Akciové trhy se v minulých týdnech propadaly, ať už to bylo kvůli Donaldu Trumpovi, situaci v Sýrii (která právě eskalovala), nebo byla na vině celní válka s Čínou. „Pokud se americké centrální bance nepovede udržet úrokové sazby na úrovni, která si žádá maximální opatrnost, přijdou masivní ztráty,” prorokuje uznávaný expert Jens Ehrhardt (75), který vede od roku 1974 fond DJE Kapital a spravuje majetek v objemu 12 miliard eur. 

Podle Ehrhardta zůstává dodnes sporné, co přesně přivodilo krach na burze v roce 1987, stejně jako co otřesy na trzích v letech 2000 až 2003, kdy praskla tzv. internetová bublina. Společným jmenovatelem jsou nicméně masivní ztráty, jimž v historii vévodí především Černý čtvrtek v New Yorku v roce 1929. A právě v tehdejším burzovnímu a hospodářskému kolapsu, který vstoupil do uč

bnic jako Velká deprese, a v aktuálních turbulencích vidí rodák z Hamburku určité podobnosti. Tak jako v případě citovaných otřesů, k nimž v minulosti došlo. 

„Pro mě osobně představoval sešup při uvolňování americké peněžní hotovosti z 18 procent zkraje roku 1987 na pouhá tři procenta o pár měsíců později stejné nebezpečí jako v roce 1929,” líčí Ehrhardt pro server wirtschaftswoche.de. A navazuje na dnešek: „Události let 1929 a 1987 mají určité paralely s 10procentním smrštěním na akciových trzích v únoru 2018.”

Za příznačné považuje také to, že se v těchto obdobích nacházely centrální banky v „obranném” režimu, který se promítá do zvyšování úroků. Přitom ještě v lednu sváděly indikátory investorské nálady v USA a nepatrné výkyvy kurzů k optimismu. „Jenže přesně takové růžové vyhlídky panovaly v roce 1929,” podtrhuje Ehrhardt.

Za memento považuje i extrémně velký nárůst spekulačního snažení, pokud jde o akciové opce. Letos, stejně jako v roce 1929, jsme svědky silného zpětného skupování cenných papírů, které provozují americké firmy. Cílem je navýšení hodnoty akcí, považovaných za podhodnocené. Přesně o to se snažily podniky v roce 1929.

Ehrhardt uznává, že příčiny jednotlivých krizí byly specifické. V jednom se však shodují: pokaždé měly co do činění s vyostřenou reakcí centrálních bank. „Toto považuji za hlavní průšvih,” zdůrazňuje. V roce 1929 zvýšila americká centrální banka, po téměř deseti letech tlačení k podlaze, úroky z jednoho na šest procentních bodů. Důvodem byla skutečnost, že se při nízké inflaci tamní firmy výrazně zadlužily. Počínání centrální banky, špatná hospodářská bilance podniků a následné přehřátí v důsledku stoupajících úroků srazily akciový index Dow Jones o 90 procent. V dalších letech zakázal americký burzovní dohled zpětné skupování akcí, povoleno bylo opět až v 80.letech.

A je tu další podobnost: „V roce 1929, stejně jako v začátcích nedávné finanční krize v roce 2007, to byly určité části privátní sféry, které stáhly dolů celou ekonomiku a spolu s růstem úroků přivodily katastrofu na burze. V roce 1929 to byly dluhy firem, v roce 2007 neuvážené přiznávání hypoték,” vypočítává Ehrhardt.

Německý guru zároveň připomíná, že eurozóna nemá stále pod kontrolou krizi společné měny. Pojistkou před nejhorším je politika Evropské centrální banky, která chrání trhy emisemi a intervencemi.

„Mám-li to shrnout, v roce 1929 a dnes vidíme tržně-technická přehřátí, nadhodnocení kapitálových trhů, uvolňovací kroky americké centrální banky,” říká Ehrhardt.

Přesto jsou momentální vyhlídky lepší než kdysi. „Především Amerika má pružnější záchranné nástroje,” míní Ehrhardt.

Víru vkládá v šéfa Fedu Jerome Powella. „Věřím, že si uvědomuje, že vysoké úroky, navázané na drastický úbytek likvidity, mohou vést k další konjunkturální a burzovní krizi. Zadlužení amerických firem a domácností stouplo, roste nejistota. Je třeba postupovat velmi obezřetně a rozvážně,” uzavírá analýzu Jens Ehrhardt.

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1