Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Velké evropské státy chtějí podojit internetové firmy, zatím jsou však v menšině

Velké evropské státy chtějí podojit internetové firmy, zatím jsou však v menšině

Bitevní pole se vymezilo, nyní se začínají formovat jednotlivé týmy. Již deset zemí evropské osmadvacítky přislíbilo podpořit zavedení nového opatření na zásadnější zdanění internetových firem v Evropské unii. Aby se však návrh začlenil do evropské legislativy, je třeba, aby pro něj zvedlo ruku všech 28 států. A k tomu zatím podle všeho chybí politická vůle. 

Iniciativa čtyř nejsilnějších ekonomik unie v čele s Francií je jasná. Internetoví Goliášové, jakými jsou Facebook, Google či Amazon, by na daních měli do evropských rozpočtů odvádět mnohem více peněz. Francouzský ministr financí Bruno Le Maire chce, aby byly internetové firmy daněny podle místa působnosti, změnit by se ale mělo i danění na základě tržeb místo profitu.

Le Maire doufal, že během víkendového neformálního setkání se svými evropskými kolegy v estonském Tallinnu se mu většinu z nich podaří přesvědčit. Záměr mu vyšel napůl. Zatím se za jeho zády šikuje devět zemí, které podepsaly dokument vyjadřující návrhu podporu. Kromě nejsilnějších ekonomik EU Německa, Francie, Španělska a Itálie jde o Rumunsko, Bulharsko, Slovinsko, Řecko, Portugalsko a Rakousko.

„Již bychom neměli dále připustit, aby tyto společnosti podnikaly v Evropě a zároveň zde odváděly minimální daně do našich rozpočtů,“ zní část dopisu podle serveru Politico.

Problém však představuje dalších 18 zemí, které se k iniciativě stavějí buď zdrženlivě, nebo rovnou nepřátelsky. Druhý případ platí například pro Lucembursko, Maltu nebo Irsko. Všechny tyto země totiž mají mnohé ekonomické iniciativy, kterými k sobě lákají globální firmy. Změna principu danění by mohlo znamenat, že by firmy tyto země opustily.

Své obavy zmínil například Pierre Gramega, ministr financí Lucemburska, který se obává změny v přístupu. „Není jasné, že to bude fungovat. Stovky let jsme postupovali tak, že jsme danili zisk. Nyní, pokud tento princip chceme najednou opustit, tak bychom se měli opravdu pořádně rozmyslet,“ tvrdí Gramega.

Další obavou je, aby Evropa inovativní firmy od sebe neodehnala. „Měli bychom být v tomto ohledu velmi opatrní,“ varuje dánský ministr financí Kristian Jensen.

Zpráva europoslance Paula Tanga uvádí, že země Evropské Unie v letech 2013 až 2015 mohly přijít na daních od internetových firem Facebook a Google až o 5,4 miliardy eur. Důvodem je právě nepřiměřeně nízké daňové zatížení. Nadnárodní internetové firmy podle dokumentu minimalizují daňové odvody v EU tím, že všechny své příjmy směrují do zemí, kde jsou daně nízké. Tedy především do Irska a Lucemburska.

Podle Tangovy zprávy platí Google daně mimo země Evropské unie na úrovni devíti procent svých tržeb, v EU to je však jen 0.82 procenta. U Facebooku je rozdíl ještě markantnější. „Mimo země EU jsou daně Facebooku na úrovni 28-34 procent tržeb, ale uvnitř Unie je to jen 0.03-01 procenta,“ informuje zpráva.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1