Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Většina nafty ze skladu zkrachovalé Viktoriagruppe už je zpět v Česku, všechnu z Německa nedostaneme

Většina nafty ze skladu zkrachovalé Viktoriagruppe už je zpět v Česku, všechnu z Německa nedostaneme

Ze skladu zkrachovalé společnosti Viktoriagruppe v Německu vlaky zpět do Česka převezly 90 procent české nafty, pravidelný odvoz minulý týden skončil. Poslední vlaky budou jezdit už nepravidelně, v nádržích v bavorském Kraillingu jsou už jen zbytky, které bude složité vyčerpat. ČTK to řekl předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr.

Česko mělo v Kraillingu naftu za zhruba 1,2 miliardy korun, po vyhlášení insolvence firmy Viktoriagruppe se k ní ale nemohlo skoro dva roky dostat. Loni v červenci podepsala SSHR, vlastník skladu Krailling Oils Development a insolvenční správce smlouvu, na jejímž základě ČR získala naftu zpět.

Transport paliva začal loni v říjnu. Dopravu paliva do ČR zajišťuje státní distributor paliv Čepro, smluvním dopravcem je ČD Cargo. Dosud bylo vypraveno 55 vlaků, zbývá dovézt posledních šest. Insolvenční správce Viktoriagruppe české vlastnictví nafty nikdy neuznal.

„V tuto chvíli máme doma, to znamená v českých bezpečných skladech Čepra, 90 procent nafty, která byla uskladněna v německém Kraillingu. Pokud bych to měl finančně vyčíslit, tak potom doma máme zhruba 900 milionů ze zablokované zhruba miliardy korun,“ řekl ČTK Švagr.

Zopakoval, že přeprava paliva by celkově neměla stát více než 60 milionů korun. Zpočátku jezdil z Německa s naftou jeden vlak týdně, později byl odvoz zrychlen. Kdy se podaří nádrže v Kraillingu vyčerpat úplně, Švagr odhadovat nechtěl. Správa dříve uvedla, že by ráda naftu do Česka převezla do konce července.

Už teď je ale podle Švagra jasné, že všechnu uloženou naftu Česko z Německa neodveze. Z měření, které provedli v prosinci roku 2014 němečtí celníci, vyplývá, že ve skladu v Kraillingu schází 6,3 milionu litrů paliva proti evidenčnímu stavu.

„Když spočítám, co zbylo na dně nádrží, tak 6,3 milionu litrů prostě určitě bude chybět. Samozřejmě, přesné číslo budeme znát, až odvezeme poslední vlak,“ dodal Švagr. Kvůli této chybějící naftě podal předseda SSHR v roce 2014 trestní oznámení na neznámého pachatele. Případ stále šetří policie.

Česko může mít část zásob nafty uskladněnu v Německu na základě dodatku smlouvy o skladování specifických zásob z roku 2004. Dodatek v roce 2010 uzavřela SSHR. Správa tehdy argumentovala například tím, že stát uskladněním části zásob nafty v Německu ušetří desítky milionů korun. Švagr v minulosti několikrát uvedl, že předchozí vedení správy ale neodhadlo všechna potenciální rizika, která z kontraktu vyplývala.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1