Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Výroba vepřového i hovězí v Česku klesla, mléko skokově zdražilo

Výroba vepřového i hovězí v Česku klesla, mléko skokově zdražilo

Produkce masa ve 3. čtvrtletí meziročně klesla o 2,8 procenta na 107 205 tun. Nižší byla výroba vepřového a hovězího, produkce drůbežího mírně stoupla. Nákup mléka se zvýšil o 8,7 procenta na 731,1 milionu litrů, jeho ceny byly vzhledem k nízké úrovni v loňském třetím čtvrtletí o 38,4 procenta vyšší. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ).

Od července do konce září činila výroba hovězího 15 900 tun, což bylo meziročně o sedm procent méně. Produkce vepřového klesla o 5,2 procenta na 50 835 tun a drůbežího bylo více o dvě procenta, a to 40 419 tun.

Ceny zemědělských výrobců jatečného skotu se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšily u všech kategorií. U býků stouply o 1,8 procenta, u krav o 6,1 procenta, u jalovic o 3,7 procenta a u telat o 9,9 procenta. Za prasata zemědělci utržili o 8,1 procenta více, naopak cena jatečných kuřat klesla, a to o 1,6 procenta.

Průměrná cena jatečných býků byla 47,77 koruny za kilogram u živého zvířete a 86,94 koruny za kilogram v jatečné hmotnosti. Prasata prodávali zemědělci za průměrnou cenu 34,23 Kč/kg živé hmotnosti nebo 44,50 Kč/kg jatečné hmotnosti. Průměrná cena kuřat byla 23,13 za kilogram živého zvířete. Jakostní mléko zemědělci prodávali za průměrnou cenu 8,51 Kč za litr, což bylo o 23 haléřů více než v předcházejícím čtvrtletí.

Na začátku třetího čtvrtletí bylo v Česku chováno 1,42 milionu kusů skotu, meziročně o 2,6 procenta více. Stavy prasat se ke konci července meziročně téměř nezměnily, bylo jich téměř 1,564 milionu.

„Podle předběžných výsledků zahraničního obchodu s živými zvířaty se v období od června do srpna 2017 více živých zvířat vyvezlo, než dovezlo,“ uvedl ČSÚ. Přebytek obchodní bilance se meziročně mírně snížil u skotu, výrazně klesl u prasat a nepatrně se zvýšil u drůbeže, dodali statistici.

Zahraniční obchod s masem meziročně prohloubil zápornou bilanci. Schodek se nejvíce zvýšil u hovězího masa. Mírně stoupl i dovoz vepřového, kdežto vývoz poklesl. Meziročně vyšší schodek zahraničního obchodu s drůbežím masem byl také způsoben vyšším dovozem a nižším vývozem.

Výrazný přebytek zahraničního obchodu s mlékem a mléčnými výrobky se meziročně snížil, a to na 183.419 tun. Dovoz klesl o 12,4 procenta na 64.050 tun, vývoz byl nižší o 10,1 procenta a činil 247 470 tun.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1