Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vzestupy a pády Deutsche Telekom: dvě dekády na burze i stopa v Česku

Vzestupy a pády Deutsche Telekom: dvě dekády na burze i stopa v Česku

Kurz cenných papírů německého operátora Deutsche Telekom se v závěru pracovního týdne dostal zhruba na 14,5 eura. Na tomto sdělení není v zásadě nic mimořádného - nicméně z historického pohledu jde o zaznamenáníhodnou záležitost, protože pomyslný kruh se spojil.

Před rovnými dvaceti lety, přesně 18. listopadu 1996, vstoupil totiž čerstvě vytvořený Deutsche Telekom (coby odštěpená odnož státní Deutsche Bundespost) slavnostně na burzu. Úpis měl hodnotu 28,5 marky za kus, což dělá v přepočtu na společnou měnu přibližně14,5 eura.

V praxi to znamená, že kdo si tehdy titul koupil, ponechal si ho a vlastní ho pořád, je držitelem stejné hodnoty. Platí to ovšem pouze nominálně, protože kupní síla 14,5 tehdy a v současnosti je přece jenom jiná. V neprospěch aktuální měny.

Příběh akcií Deutsche Telekom je ve zpětném pohledu, nominální pseudostabilitě navzdory, ukázkovým případem vzestupu a pádu. Počáteční euforie, spojená s nástupem nových technologií, vystřelila kurz na konci 90. let, kdy přišla ke slovu společná evropská měna, nad hranici 100 eur. V poměru k ostatním lukrativním německým podnikům obchodovaným na indexu DAX připadlo na telekom 30 procent upsané hodnoty. Vystřízlivění bylo kruté: nástup konkurence, ztráta dominantního postavení v internetovém připojení pro podniky a domácnosti a hlavně zničující dopad prasknutí tzv. internetové bubliny stlačily hodnotu akcie až pod 10 eur.

Německý stát, stále ještě majoritní vlastník podniku, vycítil navíc v roce 1999 šanci a prodal privátním zájemcům ve dvou tranších akcie společnosti po 40 euro a vzápětí dokonce po 66 eur. Pro fiskus to byla výhra, pro drobné akcionáře nikoli, protože téměř ihned začal zmíněný sešup. Stát drží dodnes v telekomu přímo 14,3 procenta a nepřímo, přes banku KfW, dalších 17,5 procenta.

Pod Deutsche Telekom spadá i T-MobilePod Deutsche Telekom spadá i T-Mobileautor: Reuters

Německá stopa na českém trhu

Mimochodem, 20 let vstupu Deutsche Telekom na parket je rovněž dvacetiletím účinkování této společnosti na českém trhu. V té době se tak dělo přes lokální dceřinou společnost T-Mobile, jež tu působí stále - od roku 2002 je T-Mobile oficiálně členem nadnárodní skupiny Deutsche Telekom a se současnými šesti miliony zákazníky je jedničkou na domácím trhu. Síť Deutsche Telekom, přes propletence majetkových poměrů, zahrnuje prakticky celou střední a východní Evropu, výrazná je jeho stopa na Balkáně.

Ron Sommer, charismatický výkonný ředitel Deutsche Telekom, který firmu před dvěma dekádami na burzu uvedl, odpočívá už pár let v dobře zabezpečeném důchodu. Jeho impérium, se všemi výhrami a prohrami, tolik příznačnými pro uplynulé časy, je tu dodnes.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1