Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Vzor pro Česko? Bankovky ve Švédsku už téměř nenajdete. Jaké to má výhody?

Vzor pro Česko? Bankovky ve Švédsku už téměř nenajdete. Jaké to má výhody?

Je to paradox. Kdysi bylo Švédsko první evropskou zemí, která začala tisknout bankovky, nyní je tím nejzdárnějším příkladem bezhotovostní ekonomiky. Třeba předloni se tam například jen jedno procento hodnoty všech finančních transakcí hradilo pomocí bankovek a mincí. Zbytek byl zaplacen elektronicky. Má pro Česko smysl následovat švédský příklad, nebo si máme raději naše "Boženy" a "Karly IV." ponechat? 

Na první pohled totiž jakoby Češi následovali zcela opačný kurz než země třech korunek a Alfreda Nobela. Počet bankovek v české ekonomice se totiž neustále zvyšuje. „Pokud se podívám do našich statistik, tak máme ročně růst o osm, devět procent oběživa,“ řekl na konferenci Digitální Česko člen měnové rady České národní banky Vojtěch Benda.

„U nás je zatím ten trend spíše opačný, podíl hotovostních plateb je asi na 65 procentech. Byť by centrální banka bezhotovostní ekonomiku spíše uvítala, myslím, že taková změna musí nastat spontánně.“ Benda naznačil, že jednou z možností, jak se od závislosti na mincích a bankovkách odpoutat, může být i generační výměna. 

Právě mladší generace, zejména mileniálové, bezhotovostní transakce preferují mnohem více, než generace starší. 

„Ani u nás ve Švédsku ale není bezhotovostní ekonomika brána jako hotová věc, jako něco vyřešeného,“ upozorňuje Sasha Krsticová, vedoucí divize společnosti Mastercard pro severské a baltské země. „I ve Švédsku mají stále staří lidé, či lidé žijící v odlehlejších oblastech obavy, jak to s penězi bude fungovat ve chvíli, kdy skončí bankovní pobočky a bankomaty, kterých stále ubývá. Nejsou tolik potřeba. Třeba já jsem byla u bankomatu za poslední dva roky asi jen šestkrát.“ 

Bezhotovostní společnost či bezhotovostní ekonomika má oproti té, která je založena na mincích bankovkách, mnoho praktických výhod. Je výrazně bezpečnější jak pro lidi, tak pro obchodníky. Odpadají problémy s padělky i se ztrátou hotovosti při krádeži peněženky. Stát dokáže lépe bojovat se šedou ekonomikou, s praním špinavých peněz i s financováním terorismu. A v neposlední řadě je zpracovávání bezhotovostních transakcí mnohem jednodušší. 

Hlavním argumentem odpůrců bezhotovostní společnosti bývá ztráta anonymity, fakt, že veškeré platební transakce jsou zaznamenané na výpisu kreditní karty - byť bychom je třeba raději před partnerem utajili. 

„Takový argument ale nedává moc smysl,“ oponuje pro INFO.CZ Maria Staszkiewiczová, výkonná ředitelka České fintechové asociace. „Technologie určitě přijde s nějakým řešením tohoto problému. Třeba ve formě různých předplacených karet, skrze které by se zboží nakupovalo. Myslím, že postupně se k bezhotovostní společnosti stejně posouváme a podíl hotovostních operací bude stále menší,“ souhlasí Staszkiewiczová s argumentem generační obměny. „Mladší generaci nevadí sdílet o sobě více informací, navíc rádi využívají potenciálu mobilních telefonů,“ argumentuje. 

Nejde ale jen o generační obměnu. Krok ke zvýšení podílu bezhotovostních transakcí udělala například i elektronická evidence tržeb, díky které mnoho firem zavedlo terminály pro bezhotovostní platby. 

Zatím je nicméně bezhotovostní společnost stále v nedohlednu. Podle výzkumu společnosti SC&C si totiž 70 procent Čechů zrušení mincí a bankovek stále nedokáže představit a dvě pětiny lidí by bezhotovostní ekonomiku vnímalo dokonce jako omezení osobní svobody.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1