Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Za dopis i balíky si připlatíte, Česká pošta zvedá ceny

Za dopis i balíky si připlatíte, Česká pošta zvedá ceny

Česká pošta ode dneška zvyšuje cenu známky na obyčejný dopis do 50 gramů o tři koruny na 19 Kč. Doporučené psaní zdražuje o šest korun na 44 Kč. Balíky o hmotnosti do dvou kg nezdražily, zvyšují se ale ceny u výrazně těžších zásilek. Pošta zdražení odůvodňuje snahou o zajištění kvality a dostupnosti poštovních služeb.

Množství posílaných dopisů v posledních letech klesá, přesto v celkovém objemu stále dominují. Ročně jich lidé pošlou stovky milionů. Jen v roce 2016 se ale snížil počet doručených obyčejných psaní o 11 procent.

O tři koruny podražily i obyčejné zásilky s vyšší hmotností. Například poslání dopisu do 100 g vyjde na 23 korun a půlkilová zásilka na 27 korun. Podobně například doporučené psaní o hmotnosti jeden kilogram bude stát 60 Kč.

U balíků Do ruky a Na poštu zůstaly stejné ceny v nejnižší kategorii do dvou kg, pro těžší zásilky se sníží počet hmotnostních kategorií. Zatímco do zhruba deseti kg po tomto kroku zásilky mírně zlevnily, balíky o vyšší hmotnosti podražily. Například poslání desetikilového balíku Do ruky vyjde nyní nově na 163 korun, což je o sedm korun méně než dříve, balík o hmotnosti 20 kg naopak podražil o 39 Kč na 247 korun.

Pošta naposled zvyšovala cenu známky pro vnitrostátní doručování v roce 2016.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1