Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Zrušme konečně stravenky, žádá asociace restaurací. Vadí jí vysoké provize

Zrušme konečně stravenky, žádá asociace restaurací. Vadí jí vysoké provize

Kolem klasických papírových stravenek je opět živo, proti sobě se postavily dvě organizace. Jedna zastupuje restaurace a mluví o tom, že by se měly současné papírové stravenky zrušit a ponechat příspěvky na stravu, druhá, zastupující zaměstnavatelské svazy, to naopak označuje za nešťastné a iracionální. Blesk.cz poskytl rozhovor Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR. Vysvětlil, proč restaurace stravenkám příliš nefandí.

„Asociace hotelů a restaurací ČR (AH ČR) přišla s návrhem na zrušení stravenek. Jako důvod uvedla vysoké provize, které restaurace platí stravenkovým firmám,“ upozornila Unie zaměstnavatelských svazů ČR (UZS ČR). S postojem AH ČR nesouhlasí a vyzývá k racionalitě. A další spor o poměrně oblíbené stravenky je na světě.

Podle unie je totiž iracionální „rušit dlouhodobě nejoblíbenější zaměstnanecký benefit, který využívá 1,3 milionů zaměstnanců“. Upozorňuje také, že stravenky v současné době akceptuje na 15 tisíc restaurací, které v nich generují obrat ve výši 10 miliard korun ročně.

„Je nutné být racionální a nevylévat s vaničkou i dítě. Podpora zaměstnaneckého stravování je prospěšná pro 60 tisíc českých firem a tři čtvrtiny všech zaměstnanců. Snahu o nabourání takto velkého a funkčního systému kvůli dohadům o provizích mezi některými restauracemi a poskytovateli stravenek považujeme za nešťastnou,“ uvedl v prohlášení Vít Jásek, výkonný ředitel UZS ČR.

Je to druhá měna ve státě, oponují zástupci restaurací

To však vyvolalo nesouhlas ze strany Asociace hotelů a restaurací. A kolem stravenek propukla nová, vášnivá diskuze. Prezident AH ČR Václav Stárek Blesk.cz sdělil, že je sice pro zrušení papírových stravenek, ale benefit v podobě příspěvku na stravování navrhuje ponechat. Prý by se tím ušetřilo.

Jde mu přitom především samotné papírové kupony, na kterých mají marži jejich vydavatelé. „Systém funguje tak, že 40 procent dotací, které dává stát, jdou soukromým firmám,“ upozorňuje.

Čtěte pokračování rozhovoru na webu Blesk.cz.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1