Zuzana Čaputová: Kdo je favoritka prezidentských voleb? Nezalekla se Kočnera, má podporu Kisky a chce být prezidentkou | info.cz

Články odjinud

Zuzana Čaputová: Aktivistka, která se nebojí mocných. Kdo je favoritka slovenských voleb?

Na Slovensku se možná schyluje k historickému přelomu. V blížících se prezidentských volbách má dle průzkumů nejvíce šancí advokátka a občanská aktivistka Zuzana Čaputová. Přestože kandidaturu oznámila už loni na jaře, česká média se jí začala věnovat právě až nyní, necelý měsíc před volbou hlavy státu. Jaká je žena, která by mohla být první prezidentkou v zemích Visegrádské čtyřky a která – jako zavražděný Ján Kuciak – bojuje proti podnikatelům typu Mariána Kočnera?

Kdyby se před měsícem někdo Čechů v anketě zeptal, kdo je Zuzana Čaputová, skončilo by to asi stejně, jako když se školáků dotazovali, jaký svátek připadá na 17. listopadu – nevalně. To se ale změnilo minulý týden. Průzkum pro RTVS označil 45letou advokátku za favoritku prezidentských voleb, které se uskuteční 16. března. Její šance navíc v úterý ještě posílil další z kandidátů Robert Mistrík, který odstoupil a vyzval své příznivce k volbě Čaputové.

Kandidátka na prezidenta

Čaputová oznámila svůj záměr kandidovat na hlavu slovenského státu 29. května 2018. V té době byla už půl roku členkou nové mimoparlamentní strany Progresívne Slovensko a od ledna 2018 také její místopředsedkyní.

Přestože je ale politickým nováčkem, který nemá zkušenosti z komunální politiky, ani z Národní rady, stihla se už názorově vymezit a definovat priority, kterým by se chtěla věnovat. Na základě jejího programu ji ve volbě podpořil i končící slovenský prezident Andrej Kiska. „Od začátku prezidentské kampaně jsem byl přesvědčen, že hlasy slušného a spravedlivého Slovenska se musí spojit za jedním silným kandidátem respektive kandidátkou. Podporuji Zuzanu Čaputovou. Bude dobrou prezidentkou Slovenské republiky,“ uvedl v tiskovém prohlášení Kiska.

Program

Program Čaputové značně odráží její dosavadní zájmy a zkušenosti a při pohledu na její životopis tak nepřekvapí. Jako současný velký problém vnímá téma, které je evegreenem sociologických studií posledních let – rozdělenou společnost.

„Chci být prezidentkou, která do veřejného života vrátí důvěru. Té je teď na Slovensku akutní nedostatek. Nedůvěřujeme politikům, že konají s dobrým úmyslem. Nedůvěřujeme policii a soudům, že zabezpečí spravedlnost a rovnost před zákonem. přestáváme důvěřovat i jeden druhému. Ve společnosti se tvoří trhliny mezi městem a vesnicí, mezi bohatými a chudými regiony, mezi mladými a staršími. Jako by už neexistovaly hodnoty a cíle, které by nás všechny spojovaly a pro které bychom se uměli nadchnout,” popisuje na svých webových stránkách problémy současného Slovenska Čaputová.

Jejím cílem je tak obnovit ve společnosti důvěru, a ačkoli si je vědoma omezených prezidentských pravomocí, tam, kde nebude moci do problému přímo zasáhnout, chce dle svých slov alespoň upozorňovat na nepravosti a sama jít příkladem. A na co konkrétně se chce zaměřit?

Spravedlnost, senioři, příroda

Čaputová si zvolila především tři priority, kterým by se chtěla věnovat. První nazvala Spravedlnost pro všechny. Jako advokátka se prý setkala s tím, že lidé se spravedlnosti mnohdy dokáží domoci jen těžko, pokud nemají vliv, kontakty a peníze. To by chtěla možná budoucí prezidentka změnit, především tlakem na systémové změny u policie, prokuratuře a soudnictví. Chce také více soudců specializovaných na různé oblasti, aby se tím zkrátila doba soudních líčení.

Druhým bodem programu Čaputové je Důstojnost pro seniory. V současnosti se Slovensko potýká s nedostatkem zařízení, která se specializují péči o staré lidi. To by chtěla kandidátka vyřešit, ale ideálně by chtěla motivovat rodiny, aby mohly o své nejstarší členy pečovat co nejdéle doma. Čaputová by chtěla vylepšit a rozšířit služby mobilních hospiců, zpřehlednit a zesnadnit dostupnost příspěvků na péči, ale nezavrhuje ani ústavní péči, která by se podle ní měla odehrávat spíše v menších zařízeních s rodinným prostředím a s motivovaným personálem, kterého bude více a který by měl dostat výrazně lepší platy než dosud.

Třetí prioritou je pro Čaputovou Ochrana životního prostředí. Vadí jí především necitlivé kácení lesů, často prý i pouze v zájmu některých podnikatelů, a znečišťování prostředí skládkami. Navrhuje ze 75 % území národních parků udělat bezzásahovou zónu a chce se zasadit o omezování a povinné zálohování plastů.

Proč by měli voliči Čaputové věřit, že to myslí upřímně?

Co se týče jejích právních zkušeností a cílů jako prezidentky, sbírala Čaputová inspiraci zřejmě také z působení v občanském sdružení VIA IURIS. Jeho cílem je pomoci zastupovat zájmy občanů a posilovat jejich možnost na veřejném rozhodování. Sdružení zároveň pomáhá při obhajobě zastrašovaným a jako hlavní cíl na svých stránkách uvádí ochranu lidských práv a životního prostředí. Čaputová s VIA IURIS spolupracovala 16 let mezi roky 2001 až 2017.

Čaputová také iniciovala veřejnou kampaň Skládka nepatří do města proti nové skládce v Pezinku na jihozápadě Slovenska, kde bydlí. Boj proti nelegální skládce vyvrcholil před nejvyšším soudem v roce 2013, který rozhodl, že skládka je nezákonná. Za snahu o zákaz skládky získala Čaputová mezinárodní Goldmanovu cenu, kterou přirovnávají k Nobelově ceně za ochranu životního prostředí. Je druhým občanem Slovenska, který toto ocenění dostal. V Česku ho zatím nezískal nikdo.

Právě při této příležitosti se Čaputová také setkala s kontroverzním podnikatelem Mariánem Kočnerem, na jehož praktiky upozorňoval také zavražděný novinář Ján Kuciak. Kočner tehdy zastupoval firmu, která v Penzinku chtěla vytvořit novou skládku. Se současnou prezidentskou kandidátkou se několikrát dostali do sporu. 

„Kočner chodil na jednání, přišel i na naši tiskovou konferenci, kam jsme ho nezvali, hádal se se mnou v živých diskusích v médiích. A ptal se mě, jestli se ho bojím. Řekla jsem, že ne. (...) Při jednom setkání mi nabízel různé věci. Nerozuměl mému vysvětlování, že mi jde o zdraví a lidi, protože jejich záměr byl nefér. Myslel si, že tak chci jen zvýšit svou cenu,“ popsala Čaputová zkušenosti s Kočnerem

Blízká jsou jí i sociální témata, která se týkají znevýhodněných skupin obyvatel. Například právě seniorů, týraných a zneužívaných dětí i LGBT komunity. Vyjádřila se, že by podpořila registrované partnerství – které na Slovensku zatím není možné uzavírat – a případně i adopce dětí homosexuálními páry. „Preferuji, aby dítě mělo biologickou matku, biologického otce. V případě, že by ale mělo vyrůstat v ústavu, si myslím, že by mu bylo lépe s dvěma milujícími bytostmi, klidně i stejného pohlaví,” uvedla Čaputová.

Organizace Transparency International Slovensko (TIS) koncem února uvedla, že Čaputová má nejtransparentnější prezidentskou kampaň v historii Slovenska. Dary od podporovatelů uveřejňuje na svých stránkách a jsou vidět i na samotném účtu. Na vyžádání TIS také Čaputová prý neváhala doložit podrobné majetkové přiznání.

Preference

Ve zmiňovaném přelomovém průzkumu pro RTVS by pro Čaputovou hlasovalo 23,5 % obyvatel, pro dalšího kandidáta Maroše Šefčoviče 20,5 % a pro třetího Mistríka, který se vzdal kandidatury ve prospěch Čaputové, 15 % oslovených. Pokud by tedy Mistríkovi příznivci hodili svůj hlas favoritce, získala by kolem 38 % hlasů, což by ji umožnilo účast ve druhém kole, které se uskuteční za další dva týdny. Že s hlasy ovšem nechce takto snadno počítat, ukázaly poslední prezidentské volby v Česku, kdy ani podpora většiny neúspěšných kandidátů z prvního kola volby nakonec nezajistila Jiřímu Drahošovi úspěch nad Milošem Zemanem.

Průzkum agentury Focus uveřejněný 27. února nicméně Čaputovou jako favoritku potvrzuje. Získala by nyní podle něj 26,3 % hlasů. Druhý by skončil Šefčovič (20,4 %), třetí Mistrík (13,1 %) a v závěsu za ním bývalý Ficův ministr spravedlnosti Štefan Harabin (13 %).

Zpočátku politického boje to přitom vypadalo, že právě Mistrík bude favoritem voleb. Podle šetření agentury AKO ze září 2018 by získal suverénně nejvyšší podporu z tehdejších kandidátů (12,1 %), zatímco Čaputová se tehdy potýkala se ziskem 6,9 % v dolní polovině žebříčku. Mistrík a Čaputová, které pojí podobné politické cíle i společné vymezení proti Ficově straně SMER se už koncem ledna dohodli, že slabší kandidát dle zveřejněných průzkumů ještě před prvním kolem odstoupí, aby neubíral hlasy tomu druhému. To nyní Mistrík udělal a podpořil tak Čaputovou v souboji s Šefčovičem, který je právě kandidátem SMERu.

Právě po odstoupení Mistríka se situace zásadně proměnila. Agentura AKO 1. března uveřejnila průzkum, dle kterého by nyní Čaputová získala 52,9 % hlasů. Jde pravděpodobně o poslední zveřejněné šetření, protože od 2. března až do voleb už se průzkumy publikovat dle zákona nesmí. Druhý Šefčovič dle dat výrazně zaostává s výsledkem 16,7 %.

Životopis a rodina

Zuzana Čaputová se narodila 21. června 1973 v Bratislavě. Vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě a nyní bydlí v Pezinku na Slovensku. Je rozvedená a má dvě dcery. Přestože v rozhovorech uvádí, že má podporu současného partnera, jeho jméno nezmiňuje.

Slovensko vyhlíží prezidentské volby. Kisku chce vystřídat aktivistka i místopředseda Evropské komise>>>

Levicová liberálka Zuzana Čaputová: Favoritka slovenských prezidentských voleb ještě nemá vyhráno>>>

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna brzo ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Články odjinud