Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

20 let opoziční smlouvy: Klaus si ji pochvaluje, kritici ji prý démonizovali. Ukázal i na Havla

20 let opoziční smlouvy: Klaus si ji pochvaluje, kritici ji prý démonizovali. Ukázal i na Havla
 

Signatáři opoziční smlouvy oslovení ČTK i po 20 letech od jejího vzniku hodnotí kladně její přínos. Označují ji za démonizované řešení situace, která hrozila politickým patem. Bývalý prezident a tehdejší předseda opoziční ODS Václav Klaus vyzdvihuje její přínos ve srovnání se současnou politickou situací. Podle politologa Lubomíra Kopečka kritizovaná opoziční smlouva znamenala relativní politickou stabilitu, zároveň ale označuje za problematické některé výsledky vlády tehdejšího premiéra a předsedy ČSSD Miloše Zemana. Opoziční smlouvu podepsali 9. července 1998 představitelé ČSSD a ODS.

Po 20 letech vidí Klaus vznik menšinové vlády za určitých situacích jako "racionální výraz státotvornosti politické scény" a systémové řešení situace, ve které předčasné volby neslibují žádnou změnu, sdělil ČTK. Za "démonizací" opoziční smlouvy podle něj stáli ti, kteří svrhli vlastní koaliční vládu v naději, že v novém uspořádání budou držet hlavní podíl na vládnutí. Za původce považuje tehdejšího prezidenta Václava Havla, lidovce, ODA a Unii svobody. Jejich plány se podle Klause nenaplnily a proto na opoziční smlouvu útočili.

Opoziční smlouvu z roku 1998 Klaus nepovažuje za novinku, "zcela přesně" podle něj kopírovala uspořádání z roku 1996, na kterém se podílel Havel. Koalici ODS, lidovců a ODA tehdy ve Sněmovně umožnila vládnout opoziční ČSSD. Politolog Kopeček souhlasí, že opoziční smlouva měla v roce 1996 svůj precedens. V podobě smlouvy z roku 1998 ale vidí Kopeček oproti o dva roky starší dohodě velký posun včetně závazku, že ODS nevyvolá hlasování o nedůvěře.

Opoziční smlouva
Podepsali ji 9. července 1998 představitelé ČSSD a ODS. Dokument umožnil existenci menšinové vlády ČSSD. Následoval po ostré předvolební kampani, kterou proti sobě ČSSD a ODS vedly. Klaus například těsně před volbami označil za nesmyslné spekulace, že by ODS po volbách tolerovala menšinovou vládu ČSSD.

Jeden ze signatářů smlouvy a pozdější premiér Vladimír Špidla (ČSSD) ČTK řekl, že i když se ODS zavázala nevyvolávat hlasování o nedůvěře, šlo pouze o morální závazek a nikoli o právní dokument. Vznik opoziční smlouvy označil za reakci na danou situaci. Zeman podle něj nabídl premiérský post předsedovi KDU-ČSL Josefu Luxovi, vyjednávači dalších stran to ale rychle odmítli. "V tu chvíli měla ČSSD poměrně omezený prostor, rozhodli jsme se jít cestou menšinové vlády, ke které jsme hledali politickou podporu. Nakonec se řešení našlo v podobě poněkud neobvyklé opoziční smlouvy," poznamenal Špidla. Z pohledu ČSSD podle něj strana dosáhla svého cíle, tedy přerušení pravicového vládnutí v zemi. Za problém označil, že voliči uzavření opoziční smlouvy vnímali jako věrolomnost.

Za ODS kromě Klause opoziční smlouvu podepsal například tehdejší místopředseda strany Ivan Langer. "Nicméně ODS nakonec za toto politické rozhodnutí zaplatila politickou cenu, neboť se jí nepodařilo přesvědčit své voliče, že to byl krok nezbytný, nutný, ve kterém neudělala nic, než co by mělo v kritické situaci nastat," řekl ČTK. Opoziční smlouvu považuje za "standardní politický krok tolerance politické vlády dvou demokratických politických stran". "To je rozdíl proti současné situaci, kdy se přímo na vzniku vlády a na podobě vlády podílí komunisté," zdůraznil Langer.

1080p 720p 360p
Václav Klaus: Stydím se za Česko. Menšiny nám vládnou a všechno rozbíjí, Babiš je jen produkt

Klaus při srovnání současné situace s opoziční smlouvou poznamenal, že "současná nekonečná beznaděj" na politické scéně by měla být varovným mementem. "Je potvrzením mimořádného pozitiva tehdejšího řešení, které vyvedlo zemi z nepříjemné politické situace, v níž se nacházela po patovém výsledku voleb," sdělil ČTK. Dnešní politici se podle něj nedokázali, a někteří ani nesnažili, na žádném racionálním řešení dohodnout.

Kopeček vidí příčiny vzniku opoziční smlouvy v rozštěpení pravice na konci roku 1997, v osobních animozitách mezi některými politiky, především mezi Zemanem a šéfem Unie svobody Janem Rumlem, a ve výsledku voleb, kdy překvapivě hlavní pravicovou silou zůstala ODS. Podotkl, že svou roli hrála i snaha upozadit prezidenta Havla.

Po podpisu podle něj následovaly čtyři roky relativní politické stability, a to hlavně ve srovnání s následujícím obdobím. Proti tomu staví neuskutečnění zamýšlené reformy politického systému a výsledky vlády Zemana. "Pokud bych byl liberální ekonom, tak bych řekl, že ta vláda dělala kroky, které byly z hlediska ekonomiky špatné," poznamenal. Poukázal také na otázku korupce a na příchod Zemanova lobbisty Miroslava Šloufa na úřad vlády. Některé aktivity Šloufa měly podle něj "rozměr zasahující do podsvětí".

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744