Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

3 důležité věci z Česka, které byste dnes měli vědět

3 důležité věci z Česka, které byste dnes měli vědět

Teplé počasí zvedlo hladiny řek a premiér Sobotka projedná se šéfy parlamentních stran postoj Česka ohledně brexitu. Řidiči autobusů rozhodnou o stávce kvůli platům. Co by vám dnes nemělo uniknout?

V Česku hrozí povodně

Deště a tající sníh zvedly hladiny toků na víc než deseti místech v Česku, někde za to může nahromaděný led. Povodňový stupeň pohotovosti brzo ráno hlásily tři měřicí stanice, Dalečín a Veverská Bítýška na Svratce a Pertoltice na Liberecku na Panenském potoce. Před zvedáním hladin toků v úterý varovali meteorologové, výraznější srážkové úhrny očekávají dnes a v noci na čtvrtek v Jizerských horách a na Šumavě. Povodně podle výstrahy ČHMÚ tak hrozí zejména na severu Čech a v Plzeňském a Jihočeském kraji.

Sobotka projedná brexit

Předseda vlády Bohuslav Sobotka a šéfové parlamentních stran budou jednat o pozici Česka pro vyjednávání o vystoupení Británie z EU. Premiér chce představit plány vlády a získat pro ně podporu. Prioritou je podle něj obrana práv českých občanů a spolupráce v oblasti bezpečnosti. „Chci, aby v této důležité otázce, jakou je vystoupení Velké Británie z Evropské unie, vystupovala Česká republika maximálně jednotně,“ uvedl premiér.

Řidiči rozhodnou, zda budou stávkovat

Předsednictvo Odborového sdružení dopravy (OSD) rozhodne o případné stávce kvůli nízkým mzdám řidičů linkových autobusů. Zatím zástupci šoférů s navyšováním mezd v lednových výplatách spokojeni nejsou. Od začátku letošního roku vláda svým nařízením zvýšila minimální mzdy pro řidiče ze 71,60 Kč na hodinu na 98,10 Kč. Řidičům by se rovněž měl zvýšit příplatek za čekání mezi jednotlivými jízdami z 50 korun na hodinu na 88 Kč a nově byl zaveden příplatek 6,60 Kč za hodinu za práci v náročném prostředí. Zvýšení platů se tak podle odborů týká jen šoférů pracující v nejhůře platících firmách. U ostatních dopravců, kde pomocí kolektivního vyjednávání mají dojednané lepší pracovní podmínky, se lednové zvyšování mezd příliš neprojevilo.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1