Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

3 důležité věci z Česka, které se dějí právě teď

3 důležité věci z Česka, které se dějí právě teď

Ministr vnitra Milan Chovanec prozradil, jak si představuje pomoc Itálii. Tu trápí příliv uprchlíků, hlavně z Libye. Česko se potýká se silnými bouřkami. Meteorologové zveřejnili výstrahu pro celou republiku. Kvalita vody na přírodních koupalištích je většinou dobrá. Co důležitého se dnes děje v Česku?

Chovanec chce Itálii pomoc s detencemi

Česká republika je připravena pomoci Itálii se zavedením konceptu detencí, které v ČR fungují. Kromě již nabídnuté pomoci ve formě vyslání policistů může podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) nabídnout i experty, kteří mají s konceptem zkušenosti. Chovanec v dříve zveřejněném dopise svému italskému protějšku Marcovi Minnitimu mimo jiné uvedl, že může do země vyslat policisty, a že vládě navrhne uvolnit téměř 21 milionů korun na řešení přílivu uprchlíků z Libye. Přerozdělování uprchlíků podle kvót ministr dále odmítá.

Česko trápí bouřky

Meteorologové varují před sinými bouřkami. Výstraha platí ve všech krajích od až do dnešní 23. hodiny. Bouřky může doprovázet krupobití, silný vítr s nárazy okolo 70 kilometrů v hodině a přívalové srážky s úhrny až 30 milimetrů. Přívalový déšť může ojediněle vést k rychlému odtoku vody ze svahů, rozvodnění malých toků a zatopení níže položených míst nebo sklepů. Lidé by také kvůli nárazovému větru měli zajistit okna, dveře a odstranit nebo upevnit volně položené předměty, například zahradní nábytek.

Kvalita vody na koupalištích je většinou dobrá

Kvalita vody na přírodních koupalištích v Česku je na začátku prázdnin většinou dobrá. Přesto se již vyskytly první lokality, ve kterých hygienici koupání nedoporučují. Jde například o pražský Šeberák nebo o Velký rybník u Hroznětína na Karlovarsku. Kromě rybníku Šeberák by lidé v Praze měli dobře zvážit i osvěžení v Hostivařské přehradě. V obou případech jsou důvodem přemnožené sinice. Většinou výborná je voda na kontrolovaných koupalištích ve středních Čechách. Máchovo jezero u Doks má sníženou průhlednost. Platí zde doporučení se po koupání osprchovat, riziko vzniku zdravotních obtíží je ale malé.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1