Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

3 důležité věci z domova, které byste dnes měli vědět

3 důležité věci z domova, které byste dnes měli vědět

Poslanecká sněmovna bude mít dnes napilno. Mimo jiného má hlasovat o zavedení ošetřovatelského volna, vyšších státních příspěvcích na platy pracovníků se zdravotním postižením nebo o silniční novele, která zpřísňuje postihy za provozování nelegální taxislužby. Poslanci se mají zabývat také snížením spotřební daně na pivo. Co dalšího se dnes bude dít v Česku? 

Sněmovna bude schvalovat zavedení ošetřovatelského volna

Až tříměsíční placené ošetřovatelské volno by si lidé mohli brát na péči o vážně nemocné příbuzné. Poslanci by mohli podle doporučení sociálního výboru zmírnit část podmínek pro jeho čerpání. Zaměstnavatel by například mohl nesouhlasit s poskytnutím volna jen v případě vážných provozních důvodů. Sněmovna dnes bude schvalovat také zavedení vyšší státní příspěvky zaměstnavatelům na platy pracovníků se zdravotním postižením, které by tak mohly vzrůst až na 12 000 korun měsíčně z nynějších 9500 korun. Poslanci by měli hlasovat také o silniční novele, která mimo jiné zpřísňuje postihy za provozování nelegální taxislužby.

Vláda a provozovatel by měli jednat o ceně za vepřín v Letech

Zástupci vlády a společnosti AGPI, která provozuje vepřín v Letech u Písku v místech protektorátního koncentračního tábora pro Romy, by si dnes měli předat své návrhy ceny za odkoupení areálu. Cenu ale ani jedna ze stran neoznámila, a zda je někdy zveřejní, není jisté. Záležitost se řeší v takzvaném důvěrném režimu, konkrétní informace proto ministři nechtějí poskytovat. Vláda by ráda vepřín zbourala kvůli zachování pietního charakteru místa. Projednat a schválit převzetí areálu by kabinet mohl do konce prázdnin.

Ústavní soud rozhodne o vyhláškách regulujících posedávání venku

Ústavní soud dnes rozhodne o návrhu veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové o zrušení některých částí vyhlášek severočeských měst Litvínova a Varnsdorfu. Vyhlášky lidem zapovídají sedět na veřejných prostranstvích jinde než na lavičkách a dalších místech, která jsou k tomu přímo určená. Lidé tak nesmí bez případného souhlasu vlastníka posedávat třeba na schodech, palisádách, obrubnících nebo zídkách. Deklarovaným cílem vyhlášek je udržování veřejného pořádku, zlepšení vzhledu měst a ochrana veřejné zeleně. Podle ombudsmanky ale porušují svobodu pohybu a jsou protiústavní.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1