Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

3 důležité věci z domova, které byste dnes měli vědět

3 důležité věci z domova, které byste dnes měli vědět

Učitelé by dnes měli oznámit podrobnosti k chystanému protestu, který se uskuteční 1. září. Zaměstnancům ve školství se nelíbí příliš nízké platy. V hlavním městě se sejdou čeští velvyslanci. Na jednání vystoupí premiér Bohuslav Sobotka a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. A co dalšího se dnes v Česku bude dít?

Učitelé oznámí podrobnosti o zářijovém protestu

Zástupci školských odborů a asociací společně s představiteli vysokých škol oznámí podrobnosti o svém protestu, který naplánovali na 1. září v Betlémské kapli. Chtějí upozornit na současnou situaci ve školství, se kterou nejsou spokojeni. Vláda podle nich učinila jen málo opatření pro zlepšení odměňování pedagogů i nepedagogických pracovníků ve školství, ačkoli to označila za svou prioritu. Minulý rok si pedagogové průměrně vydělali 30 065 korun, z toho zhruba 30 procent tvořily odměny, příplatky a náhrady. Průměrný plat v ČR činil v letošním prvním čtvrtletí 27 889 Kč. Situace je údajně kritická a začíná se projevovat nedostatkem učitelů.

V Praze se schází čeští velvyslanci

Čeští velvyslanci se sejdou v Černínském paláci na své každoroční schůzce. Na úvod dnešního jednání vystoupí premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek (ČSSD) a portugalský ministr zahraničních věcí Augusto Santos Silva. Schůze velvyslanců potrvá v Praze do pátku. Představitelé české diplomacie a pozvaní hosté budou hovořit o širokém spektru zahraničněpolitických, bezpečnostních, unijních a ekonomických témat, uvedlo ministerstvo zahraničí. Po skončení úvodních vystoupení čeká Zaorálka bilaterální jednání se Silvou o posílení politické spolupráce a obchodní výměny a aktuálních evropských i mezinárodních otázkách.

Soud se vrací k případu policisty, který v Přerově zastřelil mladíka

Před olomouckým krajským soudem stane bývalý přerovský strážník Robert Fryč, který podle obžaloby v lednu 2015 zastřelil při služebním zákroku v Přerově mladíka. Okresní soud jej potrestal za usmrcení z nedbalosti dvěma lety vězení a na osm let mu zakázal nosit střelnou zbraň. Obě strany se proti rozsudku odvolaly. Neštěstí se odehrálo nedaleko centra města před barem Lumír, kde hlídka strážníků řešila spor skupiny lidí. Podle žalobkyně Fryč při řešení incidentu reagoval zcela neadekvátně, tasil z pouzdra služební zbraň a připravil ji k výstřelu. Obžalovaný přiložil v osudné chvíli ústí hlavně ke kapuci poškozeného. Střela prošla třiadvacetiletému mladíkovou hlavou, zemřel na místě.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1