Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

3 důležité věci z domova, které byste dnes měli vědět

3 důležité věci z domova, které byste dnes měli vědět

Učitelé by dnes měli oznámit podrobnosti k chystanému protestu, který se uskuteční 1. září. Zaměstnancům ve školství se nelíbí příliš nízké platy. V hlavním městě se sejdou čeští velvyslanci. Na jednání vystoupí premiér Bohuslav Sobotka a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. A co dalšího se dnes v Česku bude dít?

Učitelé oznámí podrobnosti o zářijovém protestu

Zástupci školských odborů a asociací společně s představiteli vysokých škol oznámí podrobnosti o svém protestu, který naplánovali na 1. září v Betlémské kapli. Chtějí upozornit na současnou situaci ve školství, se kterou nejsou spokojeni. Vláda podle nich učinila jen málo opatření pro zlepšení odměňování pedagogů i nepedagogických pracovníků ve školství, ačkoli to označila za svou prioritu. Minulý rok si pedagogové průměrně vydělali 30 065 korun, z toho zhruba 30 procent tvořily odměny, příplatky a náhrady. Průměrný plat v ČR činil v letošním prvním čtvrtletí 27 889 Kč. Situace je údajně kritická a začíná se projevovat nedostatkem učitelů.

V Praze se schází čeští velvyslanci

Čeští velvyslanci se sejdou v Černínském paláci na své každoroční schůzce. Na úvod dnešního jednání vystoupí premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek (ČSSD) a portugalský ministr zahraničních věcí Augusto Santos Silva. Schůze velvyslanců potrvá v Praze do pátku. Představitelé české diplomacie a pozvaní hosté budou hovořit o širokém spektru zahraničněpolitických, bezpečnostních, unijních a ekonomických témat, uvedlo ministerstvo zahraničí. Po skončení úvodních vystoupení čeká Zaorálka bilaterální jednání se Silvou o posílení politické spolupráce a obchodní výměny a aktuálních evropských i mezinárodních otázkách.

Soud se vrací k případu policisty, který v Přerově zastřelil mladíka

Před olomouckým krajským soudem stane bývalý přerovský strážník Robert Fryč, který podle obžaloby v lednu 2015 zastřelil při služebním zákroku v Přerově mladíka. Okresní soud jej potrestal za usmrcení z nedbalosti dvěma lety vězení a na osm let mu zakázal nosit střelnou zbraň. Obě strany se proti rozsudku odvolaly. Neštěstí se odehrálo nedaleko centra města před barem Lumír, kde hlídka strážníků řešila spor skupiny lidí. Podle žalobkyně Fryč při řešení incidentu reagoval zcela neadekvátně, tasil z pouzdra služební zbraň a připravil ji k výstřelu. Obžalovaný přiložil v osudné chvíli ústí hlavně ke kapuci poškozeného. Střela prošla třiadvacetiletému mladíkovou hlavou, zemřel na místě.

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1