Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

3 důležité věci z domova, které byste dnes měli vědět

3 důležité věci z domova, které byste dnes měli vědět

Poslanecká sněmovna dnes bude hlasovat o důvěře kabinetu Andreje Babiše. Na schůzi přijde promluvit i prezident Miloš Zeman, přesto se však očekává, že vláda důvěru nezíská. Ministři Babišovy exekutivy se před jednáním Poslanecké sněmovny budou zabývat zdaněním církevních restitucí. Co dalšího se dnes v Česku děje? 

Sněmovna bude hlasovat o důvěře vládě

Poslanci se dnes sejdou na svém prvním letošním jednání, aby rozhodli, zda vysloví důvěru jednobarevné menšinové vládě Andreje Babiše. Vládu sice přijde podpořit prezident Miloš Zeman, i přesto je však téměř jisté, že nový kabinet důvěru poslanců nezíská. Vláda má zajištěny hlasy jen v klubu ANO, který má 78 ze 200 poslanců. Proti vládě naopak budou jednomyslně hlasovat komunisté, kteří původně zvažovali její toleranci. Zákon nařizuje, že pro získání důvěry musí vláda získat nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců, nikoli většinu ze všech poslanců. Pokud kabinet důvěru nezíská, podá demisi a prezident jej pověří vládnutím do jmenování nové vlády. Zeman už avizoval, že by ji opět sestavoval Babiš.

Vláda bude jednat o zdanění církevních restitucí

Především postoj vlády k návrhům zákonů ze Senátu a Sněmovny budou dnes formulovat ministři na schůzi, která se sejde ve Strakově akademii hned ráno před hlasováním dolní komory o důvěře menšinovému kabinetu. Jednobarevná vláda šéfa hnutí ANO Andreje Babiše se vyjádří například k návrhu komunistů na zdanění finanční části církevních restitucí. Premiér Andrej Babiš již dříve plán podpořil, pro je i hnutí SPD Tomia Okamury. Zdanění náhrad je jednou z podmínek KSČM pro toleranci Babišova kabinetu. Kabinet se dnes rovněž vysloví k návrhu Senátu na vynětí sociálních ústavů, nemocnic a části ambulancí z plánu na další zavádění elektronickou evidenci tržeb.

Statistici zveřejní data o prosincové inflaci

Český statistický úřad dnes bude informovat o vývoji prosincové inflace. Analytici odhadují, že meziroční inflace v prosinci zřejmě zpomalila na 2,4 procenta z listopadových 2,6 procenta. Průměrná míra inflace za celý loňský rok by pak měla být na úrovni 2,5 procenta. „V meziročním pohledu dále zmírňoval efekt zdražujících potravin. Míra inflace se tak shora přibližuje inflačnímu cíli České národní banky. Ta však i tak na svém únorovém měnově-politickém zasedání přikročí ke zvýšení úrokových sazeb,“ predikoval hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1