Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

3 důležité věci z domova, které byste dnes měli vědět

3 důležité věci z domova, které byste dnes měli vědět

Miloš Zeman a Jiří Drahoš začínají přetvářet předvolební strategii. Oba kandidáti, kteří postoupili do druhého kola prezidentských voleb, se tentokrát setkají i v televizních debatách. V Brně by měli radní po několika letech rozhodnout o přesunu nádraží. Počítá se s dostatečnou podporou schválení přemístění dopravního uzlu na jiné místo. A co dalšího se dnes v Česku bude dít?

Drahoš se Zemanem se připravují na druhé kolo prezidentských voleb

Jiří Drahoš a Miloš Zeman začínají upravovat předvolební strategii. Oba kandidáti postoupili do druhého kola prezidentských voleb, které se uskuteční za dva týdny 26. a 27. ledna. Zeman získal v prvním kole 38,56 % hlasů, Drahoš oslovil 26,6 % voličů. Drahoše bezprostředně po prvním kole podpořili další nepostupující kandidáti – Pavel Fischer, Michal Horáček, Marek Hilšer, Mirek Topolánek a Vratislav Kulhánek – kteří doporučili svým voličům, aby za 14 dní dali hlas Drahošovi. Zemana podpořil Petr Hannig, který obdržel 0,56 % hlasů. Zeman o víkendu přislíbil, že na rozdíl od kampaně před prvním kolem se tentokrát nebude vyhýbat přímým střetům se svým soupeřem v předvolebních televizních debatách.

V Brně rozhodnou o přesunu nádraží

Jihomoravští zastupitelé by dnes měli schválit na mimořádném zasedání odsun brněnského nádraží a dát tak doporučení vládě pro konečné řešení modernizace brněnského železničního uzlu. Radní se minulý týden usnesli, že je to lepší varianta než nechat nádraží v centru. Zastupitelé by měli také hlasovat o návrhu prodeje pozemků pro stavbu lázeňského centra v Pasohlávkách. Rada doporučuje přesun nádraží na místo dnešního nákladového dolního nádraží. Hlavní výhodu vidí radní v procesních záležitostech, nikoli v dopravních. Rozhodli se tak proto, že odsunuté nádraží se připravuje dlouho a je v územním plánu města, je tedy reálné začít ho stavět dříve, a tím pádem ještě s pomocí evropských peněz. Přínos vidí i v tom, že do odsunutého nádraží by se zřejmě snáze a levněji podařilo v budoucnu zaústit vysokorychlostní tratě.

Trenér Jandač představí hokejovou reprezentaci, která pojede na olympiádu

Trenér hokejové reprezentace Josef Jandač dnes oznámí nominaci na olympijské hry, kde budou poprvé po dvaceti letech chybět hráči z NHL. Na odpolední tiskové konferenci zveřejní jména 25 reprezentantů, s kterými počítá pro hry v Pchjongčchangu. Národní tým by měl z velké části stát na hráčích, kteří se v prosinci představili na Channel One Cupu, kde česká reprezentace vyhrála všechny tři zápasy s Finskem, Kanadou a Švédskem. Jandač poté uvedl, že hodlá na olympiádě vsadit na zkušené hokejisty. Před olympijským turnajem absolvují čeští reprezentanti 11. února generálku s Finskem, kterou odehrají v Soulu. O čtyři dny později vstoupí do olympijských her zápasem proti korejskému výběru.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1