Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

3 důležité věci z domova, které byste dnes měli vědět

3 důležité věci z domova, které byste dnes měli vědět

Na programu Poslanecké sněmovny dnes budou předlohy z ministerstva financí, které čeká první čtení. Zákonodárci budou řešit například možné navýšení pravomocí České národní banky nebo zkvalitnění kontrolního mechanismu ve státní správě. Co dalšího se děje v Česku právě teď?

Jednání Poslanecké sněmovny

Poslanci dolní komory parlamentu budou jednat o předlohách ministerstva financí. Jedna z norem zvažuje udělení pravomoci České národní bance, na základě které by mohla v budoucnu určovat parametry úvěrů na bydlení. Na programu je rovněž norma, která by zjednodušila systém vnitřních kontrol ve státní správě a zvýšila odpovědnost úředníků. Na jednotlivých ministerstvech i na úrovni vlády by také měly vzniknout výbory pro audit. Proti daňovým únikům míří novela, podle níž by nadnárodní firmy musely informovat o situaci v jednotlivých zemích. Vláda navrhla, aby poslanci schválili tuto předlohu zrychleně už v prvním čtení.

Nová předsedkyně AV ČR

Prezident Miloš Zeman by dnes měl jmenovat novou předsedkyni Akademie věd České republiky. Tou by se měla stát dvaašedesátiletá bioložka Eva Zažímalová, která ve funkci nahradí Jiřího Drahoše, jemuž končí mandát příští týden. Její jmenování v polovině ledna vzala na vědomí vláda. Zažímalová bude druhou ženou, která stane v čele největší vědecké instituce v zemi po Heleně Illnerové, jež stála v čele AV ČR v letech 2001 až 2005. Delegáti akademického sněmu její nominaci schválili loni v prosinci, přičemž byla jedinou kandidátkou. Chce mimo jiné zlepšit financování akademie, podpořit špičkový výzkum a vyřešit vnitřní zadlužení akademických pracovišť kvůli stagnujícímu rozpočtu.

Požár na Šumpersku

Ve Vikýřovicích na Šumpersku vypukl v úterních časných ranních hodinách velký požár haly, ve které jsou zaparkované automobily. Podle mluvčího hasičů Jana Ondrucha se z místa ozývají výbuchy, původcem jsou s největší pravděpodobností palivové nádrže vozů. Plameny jsou podle hasičů vidět z velké dálky. „Konstrukce haly se zřítila. Hasiči odtud vynesli dvě acetylenové lahve, zevnitř haly se ozývají výbuchy,“ řekl ČTK mluvčí hasičů. Na místě zasahují jednotky z celého okolí a podle Ondrucha potrvá zásah delší dobu. Vyhlášený druhý stupeň požárního poplachu znamená, že se zásahu účastní do deseti hasičských jednotek.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1