Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

3 důležité věci z domova, které byste dnes měli vědět

3 důležité věci z domova, které byste dnes měli vědět

Poslanci dnes rozhodnou o novele týkající se snížení hluku na letištích. ČSSD bude jednat o kandidátkách do sněmovních voleb a studenti se dozví výsledky maturitních zkoušek. Co by vám dnes nemělo uniknout? 

Novela o snížení hluku na letištích

Sněmovna dnes bude hlasovat o novele, jejímž hlavním cílem je přispět ke snížení hluku na letištích. Poslanci v jejím rámci rozhodnou o pozměňovacím návrhu, podle něhož by piloti kvůli jejich nedostatku na pracovním trhu mohli létat pro aerolinky i na živnostenské oprávnění. Úprava o práci pilotů na živnostenské oprávnění by měla pomoci řešit problém s nedostatkem pilotů vyvolaným odchody do zahraničí. K vládní novele se sešly i protichůdné pozměňovací návrhy na řešení vztahů mezi vlastníky pozemků a provozovateli letišť.

ČSSD bude řešit kandidátky do voleb

Po několika zasedáních, kde řešily špičky ČSSD především postoje strany ve vládní krizi, by se na dnešním jednání předsednictva strany mělo hovořit hlavně o kandidátkách do sněmovních voleb. Sociální demokracii zbývá schválit podobu osmi listin, největší diskuse by se mohly týkat Prahy či Moravskoslezského kraje. Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka v úterý ČTK řekl, že by projednávání kandidátek na dnešním zasedání rád dokončil. Po předsednictvu se totiž k listinám musí vyjádřit ještě členové v jednotlivých krajích prostřednictví referenda. Lídři musí získat nadpoloviční většinu hlasů členů v regionu.

Výsledky maturitních zkoušek

Veřejnost se dnes dozví výsledky letošního jarního termínu státních maturitních testů a jednotných přijímacích zkoušek na maturitní obory středních škol. Na tiskové konferenci je představí ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) a ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Jiří Zíka. K prvnímu pokusu se letos přihlásilo 69.823 středoškoláků, což bylo zhruba o 900 méně než loni. Jednotné přijímačky se letos konaly plošně poprvé a šlo k nim 86.378 dětí. Maturitní testy se letos psaly od 2. do 5. května, sloh z češtiny už 11. dubna. Přijímací zkoušky se konaly během dubna a dva náhradní termíny byly minulý týden.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1