Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

3 důležité věci z domova, které se dějí právě teď

3 důležité věci z domova, které se dějí právě teď

ČSSD vzbudila rozruch předvolebním slibem, že víc zdaní bohatší. Prezident Zeman ve sněmovně přesvědčoval zákonodárce, že Senátní verze zákona o národních parcích je lepší, a řekl, že pokud projde ta sněmovní, bude ji vetovat. Jaké zprávy z domova by vám dnes neměly uniknout?  

ČSSD chce zvýšit zdanění vyšších příjmů

Sociální demokraté chtějí jít do podzimních voleb s plánem daňové reformy, podle které by lidé vydělávající vyšší částky měli platit víc na daních, naopak ulevit chtějí lidem s nízkými příjmy. Do hrubého měsíčního příjmu ve výši 30 000 korun by daň měla být 12 procent, u výdělků nad 50 000 korun měsíčně naopak 32 procent. Progresivní zdanění by ČSSD ráda viděla i u firem. Sazby daně by podle výše zisku měly být 14, 19 nebo 24 procent. Plán strany premiéra Bohuslava Sobotky se okamžitě setkal se silnou vlnou kritiky opozice i ekonomů.

Zeman podpořil senátní novelu zákona o národních parcích

Poslanci dnes měli schvalovat zákon o národních parcích. Většina stran byla připravená hlasovat pro sněmovní verzi, pro senátní jsou poslanci ODS. Tu prosazuje také prezident Miloš Zeman, který v poslanecké sněmovně osobně vystoupil. Senátní verze plánuje změnit část o účelu národních parků a zrušit rozdělování parků do jednotlivých zón podle stupně ochrany. Prezident se během projevu postavil i proti zvětšování bezzásahových zón na Šumavě. „Pokud se budou dále zvětšovat bezzásahové zóny, tak se setkáme s tím, že už uschne i zbytek Šumavy,“ prohlásil.

Sobotka chce o korunových dluhopisech jednat s daňovou správou

Premiér Bohuslav Sobotka se bude dál zabývat otázkami kolem zdanění korunových dluhopisů, které ministr financí Andrej Babiš nakoupil od společnosti Agrofert v roce 2013. Odpověď, kterou mu v dopise Babiš poskytl, totiž považuje za nedostatečnou, a vysvětlení proto bude požadovat po daňové správě. Reagoval tak na dopis ministra financí, ve kterém Babiš Sobotkovi napsal, že finanční úřady daňové kontroly kvůli nezdanění výnosů z korunových dluhopisů plošně provádět nebudou.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1