Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

5 700 Kč za měsíc. Tolik vydají české maminky za své děti. Myslí taky na sebe?

5 700 Kč za měsíc. Tolik vydají české maminky za své děti. Myslí taky na sebe?

České maminky vydají za své děti do 6 let pětinu průměrného rodinného rozpočtu. Chodí s nimi na čerstvý vzduch, od kolébky jim spoří a dopřejí jim víc než sobě. Zjistil to průzkum NN pojišťovny a penzijní společnosti.

Z celkových měsíčních výdajů na jedno dítě, které v průměru dosahují 5 700 Kč, jde téměř třetina na dobrovolné výdaje, mezi nimiž dominují dárky, vitamíny nebo peníze na zábavu a společnou dovolenou. Překvapivé je zjištění, že už u dětí do šesti let patří mezi nejvyšší měsíční položky také náklady na mobilní komunikaci – u pětiny rodin převyšují 430 Kč měsíčně.

„České matky sice neskloňují lásku a štěstí ve spojitosti se svými dětmi při běžném hovoru, ale projevují ji v činech. Pečují nejen o zdraví a spokojenost svých dětí, ale dbají i na jejich finanční zajištění, ať už prostřednictvím pojištění nebo spoření,“ říká Kateřina Štěrbová, členka představenstva NN zodpovědná za marketing a produktový vývoj.

Zodpovědnost a velkorysost

Téměř 60 % dětí má sjednáno nějaké pojištění, nejčastěji úrazové. A stejný podíl matek svým dětem i spoří, v průměru skoro 800 korun měsíčně. To je podle dat NN Penzijní společnosti víc, než si většina populace odkládá na stáří. Kromě toho je 80 % matek připravených své děti finančně podporovat až do konce studií.

„České matky jsou nejen zodpovědné, ale i velkorysé. Bohužel si myslím, že to vypovídá i o tom, že svoje vlastní potřeby často upozaďují,“ shrnuje Kateřina Štěrbová. Pouze sedm procent matek označilo za důležité v jejich současném životě vzdělání nebo kariéru, lásku a štěstí pouze 3 % z nich.

Pomoc na zavolanou

Právě na rodiny s dětmi se proto zaměřila i NN Životní pojišťovna a připravila pro ně několik novinek, například připojištění závislosti dítěte na péči jiné osoby či připojištění vybraných dětských onemocnění. Nově všem klientům nabízí také asistenční služby. Na telefonické lince, která je součástí této služby, mohou nejen maminky konzultovat svůj zdravotní stav s odborníkem nebo třeba získat informace o akcích v dětských centrech.

„Asistenční služby umějí usnadnit život při nemoci nebo úrazu zajištěním dopravy do nebo z nemocnice, dovozu jídla, nákupu potravin či léků, hlídání dětí, ale i úklidu domácnosti,“ vysvětluje Vladimír Dvořák, produktový ředitel NN pojišťovny a penzijní společnosti.

Lidem tak umožní zbavit se starostí všedního dne a užívat si života na plno. Více informací o asistenčních službách, pojištění a investicích od NN naleznete na www.nn.cz.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1