Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

72 let od konce války. Tradiční pieta proběhla bez Zemana, prezident čelí kritice

72 let od konce války. Tradiční pieta proběhla bez Zemana, prezident čelí kritice

áleční veteráni, političtí a vojenští představitelé a pamětníci druhé světové války si dnes na pražském Vítkově připomněli 72 let od konce druhé světové války. Prezident Miloš Zeman se aktu nezúčastnil, zastoupil ho předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Podle mluvčího Hradu Jiřího Ovčáčka se prezident soustředí na jmenování nových generálů, které se uskuteční odpoledne.

„Myslím si, že je to to nejmenší, co můžeme udělat směrem k těm, kteří za nás obětovali životy, nebo položili zdraví, ale i k těm, kteří i dnes na bojištích při různých konfliktech brání demokracii a také šíří slávu České republiky,“ řekl novinářům Štěch. Prezident se podle něj z piety omluvil už v půli března. „Pro mě to je čest a rád takovou poctu vykonám,“ řekl Štěch.

Zeman se piety nezúčastnil. „My se plně soustředíme na jmenování generálů a klademe důraz na letošní jmenování generálů, protože bude v lecčems mimořádné. To znamená, že pan prezident si připomene osvobození naší vlasti touto formou,“ řekl ČTK Ovčáček. Připomněl, že prezident na Vítkov zaslal věnec prezidenta republiky a že se obřadu zúčastnili zástupci kanceláře prezidenta republiky. „Není to žádné vyjádření neúcty. Vyjádřením neúcty je to, když někdo parazituje na nepřítomnosti pana prezidenta,“ dodal mluvčí.

Prezidenta kvůli nepřítomnosti na Vítkově kritizoval například europoslanec za TOP09 Jiří Pospíšil, který na twitteru napsal, že se prezident „rozhodl ostudnou hradní tiskovou konferenci s premiérem zahladit další ostudou, když dnes nepřišel na Vítkov“.

Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý zase pro server irozhlas uvedl, že hlavní oslavy v republice jsou na Vítkově, kde by měli čelní představitelé státu být. „Stávalo se v minulosti, že prezident nepřišel, ale vždycky tam byl nějaký důvod, který byl vysvětlený. Ať už to bylo ze zdravotních důvodů nebo nějaký skutečně významný organizační problém. Nevím, proč pan prezident nepřišel. Určitě má nějaký důvod, ale ten by měl veřejnosti vysvětlit,“ uvedl Šedivý. Podle Ovčáčka je kritika „součástí celé kampaně proti prezidentu republiky“.

Tradiční pietní akt zahájila po příchodu premiéra Bohuslava Sobotky, ministra obrany Martina Stropnického (ANO) a předsedy Senátu státní hymna. Vojáci k památníku přinesli za zvuku husitského chorálu historické armádní prapory, politici a vojáci poté k památníku položili věnce a květiny. Následovala minuta ticha a salvy čestné stráže. Po konci ceremoniálu ministr obrany udělil nejvyšší resortní vyznamenání 32 válečným veteránům a dalším osobnostem.

Druhé světové války se zúčastnila většina států světa. S více než 60 miliony obětí se stala dosud největším a nejvíc zničujícím válečným střetnutím v dějinách lidstva. Češi bojovali proti nacistům ve válce na západní i východní frontě.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1