Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Africký mor prasat se nedaří dostat pod kontrolu. Veterináři nařídili soupis všech chovů na Zlínsku

Africký mor prasat se nedaří dostat pod kontrolu. Veterináři nařídili soupis všech chovů na Zlínsku

Veterináři dnes nařídili všem obcím Zlínského kraje vyhotovit soupis chovů domácích prasat. Vyplývá to z nově přijatých mimořádných veterinárních opatření, které dnes Státní veterinární správa (SVS) zveřejnila na své úřední desce. Opatření souvisí se zamezením dalšího šíření nebezpečné nákazy afrického moru prasat.

Chovatelé musejí údaje o svých hospodářstvích nahlásit nejpozději do 31. ledna. Vyhotovené soupisy jsou následně obce povinny odevzdat krajské veterinární správě do 7. února. Za nesplnění nebo porušení nařízení hrozí fyzickým osobám pokuta až 50 000 korun, právnickým osobám a podnikatelům až dva miliony korun.

Na konci loňského roku se africký mor prasat poprvé rozšířil mimo vysoce rizikovou oblast ohraničenou pachovými a elektrickými ohradníky. Byl potvrzen u sedmi uhynulých divočáků nalezených v katastrech Lípy a Zlína - Kudlova. V úterý proto veterináři rozšířili vysoce rizikovou oblast o katastry čtyř obcí a místních částí. Kromě dvou zmíněných jde ještě o katastry Zlín - Jaroslavice a Želechovice nad Dřevnicí.

Neregistrovaní chovatelé z těchto čtyř katastrů musejí do 31. ledna porazit všechna svá domácí prasata. Tyto obce a místní části jsou navíc do 15. ledna povinny vyhotovit soupis všech hospodářství s chovem prasat a do 17. ledna ho odevzdat krajské veterinární správě. S přemisťováním ohradníků veterináři zatím nepočítají, v celé vysoce rizikové oblasti však platí zákaz vstupu osob do lesů, polí a na polní cesty.

Prezidentské volby 2018 se blíží. Komplexní zpravodajství můžete sledovat zde>>>

V okrese Zlín veterináři prozatím potvrdili africký mor prasat u 213 uhynulých, ulovených nebo odchycených divokých prasat. Nákaza není nebezpečná pro člověka, kromě divočáků však zabíjí i domácí prasata. První případ choroby v Česku potvrdili veterináři u dvou uhynulých zvířat nalezených loni v červnu na okraji Zlína.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1