Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Alexandrovci dostali za pravidelné nájezdy na Prahu ocenění. Záštitu převzal Zeman a toto vzkázal ke vztahům s Ruskem

Alexandrovci dostali za pravidelné nájezdy na Prahu ocenění. Záštitu převzal Zeman a toto vzkázal ke vztahům s Ruskem

Československý kosmonaut Vladimír Remek a ruský armádní sbor Alexandrovci získali cenu Stříbrný lukostřelec, kterou její organizátoři udělují za rozvoj česko-ruských vztahů. Ocenění se letos udělovalo potřetí, slavnostní ceremoniál se uskutečnil v Zrcadlové kapli pražského Klementina. Záštitu nad cenou převzali český prezident Miloš Zeman a ruské velvyslanectví v Česku.

Letos sedmdesátiletý Remek letěl do vesmíru v roce 1978 na palubě lodi Sojuz 28 s ruským kolegou Alexejem Gubarevem, strávil osm dní na palubě orbitálního komplexu Saljut. Stal se prvním občanem jiné země než Sovětského svazu a Spojených států, který se dostal do kosmu. V letech 2014 až 2018 byl českým velvyslancem v Rusku. Organizátoři Stříbrného lukostřelce ho ocenili v kategorii osobnost česko-ruských vztahů.

Armádní sbor Alexandrovci získal zvláštní cenu, podle organizátorů pravidelnými cestami do Prahy mimořádně přispívají k česko-ruskému přátelství. Ocenění letos získali u příležitosti 90. výročí založení sboru.

Ceremoniálu v Klementinu se zúčastnil ruský velvyslanec Alexander Zmejevskij, Zeman se z důvodu jiného programu omluvil. Zaslal ale na slavnostní večer zdravici, v níž vyjádřil přesvědčení, že v době nesnadné politické situace je důležitější než kdy jindy posilování osobních vztahů mezi občany Česka a Ruska.

Cena Stříbrný lukostřelec se letos udělovala potřetí, sošky se udělovaly i za projekty v kategoriích historické dědictví, mezikulturní komunikace, byznys a obchodní komunikace a vzdělávací programy. Loni získali hlavní ceny český písničkář Jaromír Nohavica a bývalý ruský hokejový brankář Vladislav Treťjak, v prvním ročníku cenu získal například zpěvák Karel Gott.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1