Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Americký radar v Česku? Sci-fi, vzkázal Sobotka Trumpovu týmu

Americký radar v Česku? Sci-fi, vzkázal Sobotka Trumpovu týmu
 

O vybudování radarové základny v Česku mluvil spolupracovník zvoleného amerického prezidenta Rudy Giuliani. Trumpův viceprezidentský kandidát Mike Pence zase před volbami podpořil myšlenku raketového deštníku ve střední Evropě. Podle premiéra Sobotky jsou tyto úvahy mimo diskuzi.

Téma, které před lety hýbalo českou společností, se spolu se změnou v Bílém domě vrací opatrně do debaty. Radar nebo raketovou základnu by v Česku rád umístil někdejší starosta New Yorku Rudy Giuliani. „Znovu zavedeme jaderný štít pro Polsko i Českou republiku, zvýšíme počty v armádě na 550 tisíc, na rozdíl od (Obamových) plánů snížení na 420 tisíc, umístíme víc jednotek do NATO a pošleme je k hranicím,“ uvedl podle České televize.

Od Giulianiho, o kterém se spekuluje jako o možném ministrovi zahraničí, zazněl jeden z dosud nejkonkrétnějších možných dopadů, které by střídání amerických prezidentů mohlo střední Evropě v oblasti bezpečnosti přinést. I když ještě dlouho nepůjde o nic víc než pouhou úvahu. Sobotka totiž něco takového razantně odmítá.

„Je to sci-fi, které se nenaplní.“
Bohuslav Sobotka (ČSSD), premiér

Sobotka připomíná, že v minulosti se o americkém radaru v Brdech uvažovalo jako o obraně proti íránskému arzenálu. Teherán ale se západem vážou nové dohody a jeho prioritou je teď byznys a ropa, nikoli zbrojení. Naopak vztahy s Ruskem jsou nebývale vyhrocené a americký projekt by je podle Sobotky ještě zhoršil. Předseda vlády chce podpořit dialog mezi Trumpem a Putinem, který ovšem může přinést netušené důsledky třeba pro Ukrajinu.

Poslechne Trump poradce nebo hlavně sebe?

Téma je o to zajímavější, že Trump osobně deklaruje snahu vztahy Washingtonu s Moskvou narovnat. A je proto ochotný zpochybňovat i finanční závazky v rámci NATO, jak naznačil v předvolební kampani.

ČR a závazky k NATO
Česko se členstvím v alianci zavázalo, že bude dávat na armádu 2 % HDP. Dlouhodobě vynakládá výrazně méně. Podle premiéra Sobotky je objem možné odvádět až od roku 2025. Do té doby prý ČR není schopná peníze smysluplně utratit.

Projekt radaru ve středoevropském prostoru jde přímo proti jeho zájmům. Na druhou stranu: poměrně otevřeně o podobném plánu mluvil před volbami i Mike Pence, Trumpova budoucí pravá ruka. Před novou americkou administrativou se rýsuje dilema.

Připomeňte si, co řekl kandidát na viceprezidenta Pence na podzim v předvolební debatě o vztazích s Ruskem (v angličtině):

České ministerstvo obrany se zatím k debatám o radaru staví zdrženlivě. „Nevím, do jaké míry je to spekulace, takže to nemá smysl komentovat. Ještě není sestavena vláda. Počkejme chvíli,“ řekl MF Dnes ministr Martin Stropnický (ANO). 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1